Nokturno.net / články

Víte, kde je Slavičín? Doporučuji mapu česko-slovenského pomezí, tam někde mezi valašskými kopečky se rozkládá toto malé, leč nikoli bezvýznamné městečko. Existuje tu docela solidní základna muzikantů všeho druhu, někteří z nich však hlavně mají chuť pustit se do pořádání velice zajímavých akcí. Jedna z nich proběhla v sobotu ve slavičínské Sokolovně pod organizační záštitou Tomáše Dulíka a spol. Tomáš je vynikající pianista a se svými HUPáky už slavil úspěch i za hranicemi Valašska.
Ale zpět k akci. Jako první měli vystoupit ASPM (arcibiskupské sdružení pražských muzikantů), kteří ovšem místo ve 20h začali hrát až před jedenáctou (bubeník se cestou někde ztratil, ostatně není divu, na tamějších okreskách už zabloudili i jiní borci). Na tomto místě je asi třeba vytknout pořadatelům, že měli být pružnější a povolat na podium jinou kapelu – třeba Rudé kostry, které měly přijít na řadu jako další. Nicméně, nestalo se, takže mírně nervózní a znuděné publikum se do příchodu hráčů bavilo svépomocí – debatními kroužky a konzumací Braníku.
Když už ale konečně muzikanti vzali do rukou své nástroje, stálo to vskutku za to. Člověk okamžitě přestal litovat poměrně vysokého vstupného. Za klavírem se usadil zpívající pan Petr Novák (ne však ten „známý“), basu (a místy horn) vzal do ruky jeho syn, na trumpetu „válel“ pan neznámý, leč výborný, nejvíce ze všech mě však zaujal vibrafonista Radek Krampl. Profesionální hráči a skutečně kvalitní hodinka jazzu, kdo si počkal, ten se dočkal. Na přídavky však už bohužel nedošlo, neboť čas chvátal a v zákulisí už podupávaly Rudé kostry. Moc mě nezaujaly, byl to takový bigbítek s hezky sladěnými kytarami, víc bych o nich asi neřekla.
Jako třetí a poslední se kolem druhé hodiny ranní na podium dostali miláčci všech Slavičiňanů – kapela HUP. Lehce stravitelné melodie i texty roztančily veškeré zbývající publikum, ovšem kvůli prasklé struně byl koncert asi po půlhodince ukončen.
Celá akce pravděpodobně nesplnila očekávání pořadatelů, protože se nedostavilo tolik lidí, kolik čekali. Po hudební stránce se hlavně v případě ASPM jednalo o skutečně kvalitní záležitost, je škoda, že se tento druh hudby netěší větší oblibě…