Do sousedství kopřivnického stadionu jsem dorazil něco před šestou hodinou, stačil jsem však ještě zaslechnout několikero skladeb kapely (tuším že) Once's, nutno říci, že jsem byl mile překvapen. Sestava kytara, basa, klávesy a bicí (to vše výborně obsluhováno poměrně mladými, na styl hudby nezvykle vypadajícími lidimi) ve mě zvukově evokovala kapelu Nightwish, Once's však byli o něco poklidnější a bez operního zpěvu.
Jako druzí zahráli ostravští Naked Floor. Vystoupení se, alespoň pro mne, slilo do jediné lehce monotóní písně. Ačkoli jim to šlapalo, do mého vkusu se nestrefili.
OP Jazz Band vyrukovali s poměrně libozvučnou směsicí jazzu a funky, já jsem se ale již potajmu těšil na proslulý valšský hudební soubor Ciment. Ten začal hrát jen co slunce zapadlo za jeden z kopců lemující zdejší krajinu. Ke slyšení byl parádní vousatý big beat v podání čtveřice hudebníků, netradičně zněla jak "cimbálová" kytara, tak skvělé texty zpívané v nářečí (namátkou vybrané názvy skladeb řeknou své: "Přišel za mnú Jozef z Oznice", "Ogaři ze vsi púšťajú disko"...). Nejen proto, že jsem Ciment doposud slyšel pouze z nekvalitní nahrávky, byl pro mne koncert nejepší partií nadešlého večera.
Kapela Wohnout zahrála ucházející více než hodinový koncert - směsici žánrů od punku po sambu (no jo, Seko-nopí je moje oblíbená), též jeden kus od Divokého Billa. Prořídlé řady publika se konečně dostavily před pódium a vystoupení kapely podpořily máváním a podobným skotačením.
Vystoupení dalšího souboru bylo započato několikaminutovou prodlevou - dva členové kapely se kamsi zaběhli a nebyli k nalezení. Odpověď na mou otázku - "proč nezačnou bez nich? Beztak je jich na pódiu tak akorát." byla nasnadě záhy. V popředí Elektric Man vystupují tři "přednášeči" (slovo zpěvák zde opravdu není na místě) - drobný mužík s dredama po pás, a dvojice ogarů, kteří byli ku spatření v bílých košilích při vystoupení kapely Ciment, kterak předvádějí žánrově dosti vzdálené tanční kreace. Texty byly velmi důmyslné, místy připomínaly kurzy angličtiny pro začátečníky či letmé ukázky ze slovníku anglických vulgarismů. Kvalitě koncertu nepřidalo ani postupné obnažování některých členů uskupení. Přezevšechno musím říci, že to neznělo nejhůře (ačkoli byl terč mého vkusu ponechán bez zásahu) a ostatní diváctvo, soudě dle jeho ohlasu, bylo dostatečně saturováno. Já osobně však vystoupení Elektric man považuji pouze za inspiraci ku sepsání nejdelšího odstavce tohoto článku.
Předposlední vystoupivši kapela Lu - směs lehkých samplů a klasických nástrojů (basa, bicí, kytara) zněla výborně, místy jsem však měl pocit, že hudebníci hrají "pod svoje možnosti".
Poslední kapelu večera, Nesselsdorf, jsem z přemísťovacích důvoudů již bohužel neslyšel.
Pořadatelé pro letošní ročník zvoli poměrně netradiční kombinaci kapel, plakátová propagace (alespoň co se týče Ostravy) byl dosti bídná. Snad právě proto navštívilo travnatý festivalový plácek poměrně málo lidí. Přesto si tento komorní festival napřesrok jistě nenechám ujít.
Fotky a další články naleznete na
ov-kluby.net.