Nokturno.net / články

"O5 v Oldříši aneb síla návratů"

Od doby, kdy jsem navštívil hudebně divadelní festival Oldříš 2003 uběhly pouhé dva měsíce a já jsem se O5 vydal do místního kulturního domu na další vypečenou akci prezentovanou především jako koncert kapely Znouzectnost. Přiznám, že vstupné příjemných 50,- Kč bylo jedním z rozhodujících důvodů, proč jsem o tom, zda jet či nikoliv, dlouho nepřemýšlel. Navíc jsem se domluvil s Veronikou z ValMezu, že mi sem přiveze nějaké materiály o Elektrickém pánovi, takže jsem měl další velikou motivaci. Jestli nevíte, kdo je to Veronika, tak to jste teda dost v pr...i, páč je to kámoška střapatého ZHORa a dalších typů z kapely Elektrick Mann.

Na místo jsme dorazili právě včas. Před kulturákem řádil Michal Pfann a spol. a uvnitř kapela Výsměch?. Mělo to docela slabej zvuk a hlavně chyběla podpora fans, kteří se teprve zorientovávali v prostoru a chlastali, takže byli později značně dezorientovaní.

Po krátkém zvučení nastoupili Cucarachas. Zvukově i hudebně průbojnější rock. (kdyby se vám zdálo, že píšu stručně, tak je to proto, že píšu stručně, páč si jako obvykle nepamatuju detaily.)

Konečně přišla chvíle k zaplnění sálu. Místní pódium se totiž právě chystali dobýt O5 a Radeček. Pod pódiem se tudíž začaly shlukovat náctileté fanynky. Ne, že by jich bylo až tolik, ale vidět a slyšet byly dostatečně. Radečci samozřejmě rozhýbali úplně všechny a hlavně uchvátili Káťu, které se líbili jak hudebně, tak designově. O Radečkovi prohlásila, že vypadá jako cvrček (taky že jo:))) Když s neskrývaným zklamáním zjistila, že už je zadaný, začala koukat po Přémovi. Takže oba dostanou do držky-smích. Nebýt jakési neslané, nemastné regulérně popové (rozuměj prázdné) novinky v repertoáru, byl jejich výkon naprosto bravurní včetně pohotové výměny struny na Radečkově kytaře. Tomino nezapomněl jako obvykle všem přítomným připomenout, že jim právě vyšlo novinkové CD Na pokraji slávy a taky upozornil, kde všude je bude příští týden možné spatřit (Eso, Medůza). Tak pro ně hlasujte!

Na Sepulturu revival se složení diváků pod pódiem radikálně změnilo. Teenagery nahradili trasheři. Nic proti Sepultuře, ale jejich revival mi trošku připomínal zábavovou kapelu. Už jenom proto, že dvakrát zahráli Roots, což je sice stěžejní a asi nejznámější pecka od těchle šílených brazilců, ale čekal jsem víc. Mám třeba pocit, že vůbec nezazněla Rattamahatta (nebo jaxe to píše) - další moc známá hitovka a jiné a další. Aha, právě jsem byl na jejich stránce a oni to nemaj v repertoáru. Tak to jo. Ale drsní byli dost. Hlavně zpěvák, který do pléna (nebo spíš optimistickým a energickým Radečkům) adresoval poznámku, že je rád, že se tady sešlo tolik lidí a nejen samí hippíci. Byli dokonce tak drsní, že jsem při jejich výstupu na pět minut usnul. Fans samozřejmě nechtěli zůstat v drsnosti pozadu a tak zvukařům rozšlapali bednu na stojany, která sloužila jako improvizovaný schod na pódium. Výkon hodný soucitu.

A kdo jiný mohl celý večer uzavřít, než právě ZNC, že? Škoda, že přijeli jen tři (basa, kytara, bicí). Díky tomu nevyzněly všechny jejich songy, tak jak by bylo záhodno. Na kvalitě jako takové jim to ovšem nic neubralo. Chlapíci navíc vtipně glosovali jednotlivé písně i dění v sále, takže vytvořili takřka rodinnou atmosféru (pokud doma skáčete z pódia do davu, určitě víte o čem mluvím). Jejich výstup byl úplně nejvíc nejdelší ze všech, ale i tak musel skončit.

Cesta domů byla lemována stromy a dvojím blouděním, neb okresky mezi Oldříší a Ždárem jsou pro mě velkou neznámou. Asi nejvtipnější moment cesty nastal, když jsme míjeli park Bludník v Jimramově. Přes Jimramov jsme totiž vůbec jet neměli ani nechtěli. Ale ať, aspoň jsme si užili qalitnější silnici. A ňákej ten kilák navíc??? Sem se chtěl projet, ne? Ve Žďáře jsem ještě rozvezl všechny lidi a potom hupky dupky do posteelky. Dobrou noc!