
Páteční večer na Prostoru připomínal rodinnou oslavu Adams family. Vcelku poklidný večer načalo vystoupení Harryho Pottera alias pražské Kombuchy. Jednalo se o poměrně čilý grind-core folklór. Při hraní používali plastové didgeridoo a taky jakous slečnu z publika, která se bůhvíjak dostala k mikrofonu a urputně do něj chrochtala a kníkala.
Druhá vystoupivši kapela Squat suspect (prý emo-grind, nu-metal/emo-core, jinak zlehka evokující Guano apes, inu kdo se v tom má vyznat...) hrála rovněž slušně, zpěvák se pyšnil sympatickým hlasem a bubeník jiskřivou rytmikou.
More bad news z Brna (údajně dark crust-core, jakožto naprostý laik ve vodách podobné hudební terminologie bych řekl, že to byly melodické nápěvy špikované zběsilými nástupy, zpěvem a křikem). Jejich zpěvák se za produkce tvářil dosti významně (jako by naznačoval, že tady není něco v pořádku...). Na basu jim brnkal Fidou (znám z kapely Sheeva Yoga).
Ve škatulce epic doom black metal se skrývala poslední kapelka večera - ostravští Xerantheum. Poměrně mladá skupina, jejich vystoupení však mělo svou vlastní tvář, nechyběly masky, recitovaný úvod v kápích, zkrátka úpně něco jiného, než když kapela příjde s obligátním "Ahoj my jsme Xerantheum a teď vám tady zahrajem...", odehraje koncert a zmizne. Jejich hudba mísí pomalé a rychlé pasáže, vysoký dívčí vokál s hlubokým hrdelním hlasem zpěváka a zvuk kytary se zvukem kláves (klávesy byly mimochodem hodně zajímavé). Inu, celkovou atmosféru vystoupení nasáknete spíše skrze fotky.
Takže vzato kolem a kolem, vskutku vydařený večer.