Nokturno.net / články

Bitva o Imortal, toho času druhá v pořádí, měla všechny předpoklady, aby bylo hodně dobrá. Měla dobré jméno, slušnou propagaci, přišlo dost lidí a bylo hezké počasí. Přeze všechno se zase tolik nevyvedla. Kdo ví, zda tomu napomohla ranní nevolnost organizátorů, či jen vykročili dnes ráno ze svého brlohu levou nohou.
Hned ze startu vybafl hlavní organizátor Kostěj na místní tvorstvo (to jest trpaslíky, spojené armády a nekromanty) spršku pravidel, neopomněl zdůraznit, že útok musí být veden s viditelným nápřahem, jam má kam dopadnout zbraň či jak se má chovat zasažený do hlavy, zapomněl však říci zápletku (to jest kdo stojí proti komu a proč), vysvětlit funkci lodí a důkladně vysvětlit léčení (převzaté ze Slovanů a Avarů - tedy systém skupinek s velitelem, kdy členové oddílu ožívají po 60 vteřinách v blízkosti velitele a velitel se léčí v pevnosti), které zpočátku spousta (minimálně nekromantích) hlav nemohla pochopit. Nakonec vtipně dodal, že velitel by neměl být lučištník, protože je to nevýhodné (což byla samozřejmě hloupost, velitel lučištník byl nejlepší volbou...).
K naší nekromantské pevnosti jsme se vydali záhy. Procestovali jsme roštím půl lesa abychom zjistii, že zřejmě budeme mít svou nekropoli na louce v blízkosti jakýchsi výletníků s přívěsem a gaučem (po bitvě jsem se dozvěděl, že jsme dokonce měli i vlastní provázkovou pevnost, ale prý tam nikdo nechodil, tak se o tom ani nemluvilo). Král začal rozdávat sponky (o nichž nevěděl, zda jde o životy či brnění), záhy je zase vybral aby je následně znovu rozdal. Po čase bylo zrušeno brnění a dezorientovaným nekromantům vysvětleno, kterak vybrat velitele a kolik. Bylo zvláštní, že tyto informace neměly ani CP, nebo se tak alespoň tvářily.
No a pak se začlo bojovat. Síly byly (dle mého názoru) značně nevyrovnané a nekromantům se záhadně nedostávalo minimálně deseti individuí v poměru s druhostraníky. Počet byl sice v průběhu bitvy kompenzován příchodem Frýdburkských, ani to však nezabránilo nevyhnutelné skáze. Většina questů se točila kolem ochrany našeho vůdce, který prováděl všeliké nechutné rituály, u nichž neměl být nikým rušen. Po většině případů vše zkončilo roztroušenými bojůvkami, které nebraly konce, hlavně proto, že nikdo nevěděl, že po smrti velitele musí i s ním zpět do pevnosti.
Někteří užili příjemného podzimu k opalování, jiní se pustili do svačin a vodních dýmek a tak bojujících neustále ubývalo. Přesto se našli aktivisté, kteří (podotýkám, že velmi pracně) sehnali jakýchsi devět tyčí a beranidlo a sestrojili mechanismus, kterým se jali dobývat trpsličí pevnost. Zda se jim to povedlo, či ne, to vám již nepovím. Tou dobou jsem se totiž ubíral zmatenou vřavou k domovu a uvažoval, kde udělali soudruzi z Výškovic chybu.

Domnívám se, že problém byl hlavně v neinformovanosti hráčů a cp, systém a průběh byl vymyšlen jistě výborně, realizace však poněkud pokulhávala. Sem tam se našlo pár hádačů, ale jinak se sešli příjemní lidé a alespoň to krapet zkompenzovalo můj negativní postoj podepřený zlomeným šípem a špatým svědomím z několika nepříjemných zásahů do nepřátelských řad (sorry za ten krk Džone...).

Nakonec bych rád poděkaoval Lazarovi, který se uvolil půjčit mi digitál, fotky brzy stáhnu a přidám do galerie.