Nokturno.net / články

V roce 1998 se studentům rusistiky z Pražské UK podařilo umíchat skvělý k tanci vybízející koktejl, dokonale vhodný pro etno festivaly a kluby, smícháním balkánu a punku.
Nyní svými (nebo převzatými) písněmi naplnili své druhé album Magadan pokračující v kvalitativní linii předchozího CD Salám a Laika. Dalo by se ale polemizovat, na kolik je jejich hudba určena k reprodukovanému poslechu, protože její kvalita se nejlépe zjišťuje na koncertě. Ale zase na druhou stranu se díky cédečkům mohou fanoušci na koncerty předpřipravit...
Prvek punku způsobuje syrovost jejich hudby. Ta je do jisté míry žadoucí, jelikož jim tvoří vlastní styl, ale na druhou stanu i nežadoucí. To když se díky ní podaří poničit třeba čtvrtou píseň Čumak. Přitom kdyby se v této písni do těch nástojů (a zejména bicích) tak zbytečně zběsile nemlátilo, byla by tato píseň o hodně lepší.
Melodie buď přímo východo a jiho slovanské nebo jimi ovliněné (pocházející z rukou Ahmedího hráče na dechové nástroje Mikuláše Kroupy) jsou většinou velmi dobré. Takové písně jako například píseň Volga (11.) nebo Javor (9.) určitě potěší posluchačovo srdce. Nicméně u chválihodně vysokého počtu písní (17) hrozí, že můžou některé melodie splývat.
Asi nejlepší píseň je Oj,Bože,Bože (6.). Ta je sice už trochu více rocková a dechy tam mají menší úlohu, ale přesto na balkánosti neztrácí nic. Podobný styl má i předposlední píseň Zasvistaly kozačeňki. Velmi zajímavou je po Oj,Bože,Bože následující píseň Pjanycja. Nemohu říci, že by její melodie byla nějak krásnější než ostatní ale učitě svou zajímavostí (když se místy podobná kozáckým tancům) vyniká. Jinak mne osobně taky zaujala píseň Ogródeczek, protože jsem nevěděl, že česká píseň Pod našimi okny má polský ekvivalent. Z hlediska vlasteneckého mne velmi potěšilo umístění poslední písně Na vrch Lopenička pocházející z Moravy.
Složení kapely je k balkánu velice patřičné. Ženský zpěv Laury Kopecké a hluboký mužský zpěv Andreje Novice se skvěle doplňují. V tomto směru je velice dobrá pátá píseň Rasa žyta rasila kde se jen po několika málo slovech střídají. Dechové nástroje mají úlohu podržet posluchače v momentech kdy chybí zpěv. Bohužel u nich hrozí asi nejvíce že jejich melodie budou splývat. Ale i přesto jsou velmi pěkné - viz. třetí píseň Maksym Kozak. Bicí jsou sice celkem ochuzené, ale možná právě proto se k balkánu velmi hodí. Harmonika v pozadí dobře doplňuje a kytara a baskytara dopomáhají k punkovosti.
Jak už bylo zmíněno, Mikuláš Kroupa napsal hudbu k většině písním. Sice se mu to velmi povedlo, ale já bych si přece jen radší poslech písně dovezené z východu. Ale to je jen moje přání a vůbec nemusí být schodné s přáním ostatních posluchačů. Jinak některé písně z lidové slovesnosti pocházejí, takže můžeme navštívit Makedonii, Bulharsko, Polsko, Ukrajinu a kupdodivu i dvakrát Moravu.
Textově se objevuje ponejvíce téma lásky. Často nešťastné ("Já znám sama,stesk já znám,nebo milého ja už nevídám"), někdy dána do kontrastu na východě častého problému alkoholu ("Můj pijan nepracuje celé noci,dny pije,z krčmky,když se vrátí domů,mne mlaďounkou bije!... Ach matičko,nelajte mu a nebijte ho,přec děťátko mám ja maličká, těžko mi pak žíti bez něho"). Několikrát se objevuje i motiv cesty ("Těžký vak pak hodil Štěpán do tundry, Magadan šel hledat pěšky bez vindry. Na Kolymské cestě minul pól chladu,nemyslel na zimu,šel dál o hladu"). Jinak se též objevuje téma těžkého života na východě ("Co si máme počíti, nemámě čím krmiti!") nebo povstání a bojů ("Maxim Kozňák Želizňák,kozák z Záporoží,vytáhnul na Ukrajinu,vletu síly množí."). A u textů musím zmínit,že alespoň ony jsou z větší části původní. Jinak ještě může být někomu záhadné jak jsem přišel na ty české texty. Za to musím Ahmed taky pochválit - do dobře provedeného bookletu umístili i překlady svých písní.
Album je to celkově podařené. Krásné melodie, dobrý zpěv , dobré dechy a tak bych mohl pokračovat dále. Ale bohužel má album i nějaké zápory jako například nebezpečí splývání melodií a někdy přílišná syrovost.