Nokturno.net / články

Začnu pěkně popořádku - od obálky. Ta je vyvedena v ponurých barvách, celkové zpracování je spíše průměrné ačkoli obrázek jezdce na koni je ucházející. Úvodní "První dobrodružství" je krátkou ukázkou hry, nutno říci, že ukázkou dosti bídnou. Zápletka se honí kolem sežraných krav, příběh má pramálo atmosféry a řešení, kdy se "hrdinové" rozhodnou pažravého obra zapíchnout ve spaní. Svou funkci - tedy zasvětit hry neznalého jedince do základního principu hraní rolí, však svým způsobem plní.
Než se pustím do samotných principů hry, rád bych se pozastavil nad sazbou a vůbec grafickou úpravou. Ta se takřka neliší od původní verze stažitelné z internetu, text je dělen do tří sloupců, v záhlaví je šedý pruh s nadpisem kapitoly, celkové zpracování je strohé a bez ozdob, nejvíce mne mrzí absence většího množství obrázků, přičemž bych namísto celostránkových kreseb uvítal spíše menší dokreslující ilustrace. Co mi při čtení a orientaci v textu vadí nejvíce je přílišné odsazení první řádky odstavců, což značně znepřehledňuje text, zejména v kratších pasážích.
V textu jsem nenalezl příliš pravopisných ani logických chyb, některé formulace jsou však docela kuriózní (např. "akce jsou takové činnosti postav, kdy přesně měříme čas na kola" nebo "dovednost je, podobně jako vlastnost, schopnost postavy").
Co se týče užitých termínů a názvů, HF se drží zavedených pojmů z Drd (mince jako hmotnost, kola, sáhy, směny).

Tvorba postavy
Nuže začněme rasami. Zde krom "klasických" fantasy národů nalezneme dargy a kentu, jejich popisy, stejně jako popisy osatatních ras, jsou však kratičké a schází mi u nich obrázky. Velikosti postav jsou označovány písmeny (k čemu, když je k dispozici i číselné označení a převod na centimetry?). Zarazila mne rovněž výška šotka, který může mít jen 68 cm.
Zajímavůstkou je několik desítek jmen, kterými se hráči mohou inspirovat při pojmenovávání svých postav (ačkoli některé jako Adina, Beowulm či Olin jsou poněkud úsměvné...).
Vlastnosti postav jsou vcelku klasické, výjimkou jsou však vlastnosti boj, střelba a hod. Nepodařilo se mi přijít na jediný důvod, proč přiřadit k základním vrozených charakteristikám postavy tyto tři. Stejně tak nerozumím řazení magie, alchymie a kněžství mezi speciální vlastnosti. Sporné mi příjde taktéž zařazení krásy jako veličiny, která lze číselně vyjádřit.
Tvorba postavy je jednoduchý systém, v němž však značnou roli hraje náhoda. Přidělovací systém mi příjde vhodnější, minimálně mohla být k dispozici alternativa pro hráče, kteří si chtějí vytvářet postavy přesně podle svých představ.
Co se mi na tvorbě postavy zamlouvá velmi je systém výcviků pro hráče, kterým nestačí přednastavené archetypy (válečník, zloděj apod.). K dispozici je dvacet pětistupňových výcviků (střelecký, kněžský apod.), které může postava všelijak kombinovat.
Kapitolu Jak hrát? otevírá několik odstavců užitečných rad a poučení do hry, vskutku praktických.
HF podle slov autorů kladou důraz na roleplaying. Tato tendence je v pravidlech zastoupena textem rozporuplných kvalit (posuďte sami: "Jedno z úskalí her na hrdiny spočívá ve sbírání peněz a zkušeností. Mnoho hráčů, zejména začínajících, se dopouští této chyby."). Přezevšechno se tvorba postavy zaobírá jejím charakterem. Klasické přesvědčení je doplněno výběrem povahových rysů, pomocí nichž lze vytvořit vcelku plastický obraz postavy. Tvorbu postavy pak doplňují pravidla pro kontakty, které jsou dle mého dosti užitečné.

Herní principy
Vysvětlení herních principů je vystavěno na dělení různých herních činností podle jejich důležitosti a možnosti výsledku (nazývány jsou stejně jako v hře Pán prstenů - tedy manévry a činnosti). Systém hodů je prostý, háže se při něm pouze jednou šestistěnnou kostkou, ovšem fatální úspěchy a neúspěchy mohly být dle mého o poznání jednodušší. Součástí herních principů je dále zranění, únava a léčení (které je pojato poměrně realisticky a hráči si díky tomu budou dávat na své postavy více pozor), dále zlepšování postavy (formou investování zkušenostních bodů do jednotlivých dovedností) a konečně způsob počítání času při bojích a jiných vyhrocených situacích. To je poměrně logický postup (nejen pravidlo samé ale i jeho zařazení mezi jednotlivé kapitoly pravidel), počítání není nikterak náročné ani zdlouhavé a na první pohled se jeví užitečně.

Boj
Pravidla pro boj jsou velmi podrobná a komplexní (zabírají osmnáct z devadesáti stránek pravidel), snaží se vyřešit všechny možné i nemožné aspekty bojových situací, což má za následek poněud větší množství tabulek než je zdrávo (místy se zde objevuje určitá nesystémovost a dle mého by bylo vhodnější některé tabulky nahradit spíše zjednodušenými vzorci). Obyčejní hráči si však jistojistě vystačí se základními bojovými pravidly, které jsou dosti realistické a zároveň přiměřeně hratelné. Zajímavostí jsou doplňující fotky některých zbraní a zbrojí.

Dovednosti
Dovednostní systém vychází z dělení dovedností na doplňkové a hlavní, přičemž jako doplňkové dovednosti jsou označeny ty, které "nemají na hru podstatný vliv". Na tomto místě bych rád podotknul, že rozdělení je poněkud zavádějící - mnohdy totiž o průběhu či dokonce výsledku hry může rozhodnout dovednost běžná, jako například čtení/psaní, jazyky nebo jízda na koni. Vše záleží jen na družině a jejím pojetí hraní. Doplňkové dovednosti se pak zvyšují v závislosti na dovednostech hlavních.

Tajná umění
Tedy magie, kněžství a alchymie tvoří poslední kapitolu pravidel. Jedná se o hrací minimum kouzelných povolání (další kouzla/schopnosti jsou pak popsány ve stejnojmenné samostatné příručce). Kouzla jsou klasická, magii by však neuškodil podrobnější úvod a nástin podstaty magie a jejího místa ve světech HF.

Tabulky, deníky...
Poslední listy pravidel zabírají osobní deníky (sice praktické, ale po grafické stránce... škoda mluvit), příkldy tvoření postavy a souhrn nejdůležitějších pravidel, které by byly mnohem užitečnější odděleně od pravidel.

Porovnání s Drd+
A jak vychází HF ze srovnání s Drd+? Vzhledem k tomu, že HF vychází takřka současně s dlouho očekávanými pravdly Dračího doupěte, nabízí se jejich vzájemné srovnání.
Drd nad HF jasně vyniká zpracováním a atmosférou pravidel - sazbou a grafikou počínaje a estetickou hodnotou textů konče. HF naopak staví na jednoduchosti a strohosti popisů pravidel, což přináší větší přehlednost.
Zaměřím-li se na systém, Drd+ je řešeno komplexněji, tvorba postavy i důraz na RP je propracovanější v Drd+. Kdo vyjde vítězně ze srovnání soubojových systémů si netroufám tvrdit - líbí se mi oba.
HF zaujaly systémem dovedností a rozvoje postav, který je variabilnější než systém povolání, avšak konečnému hodnocení se vyhnu, neboť pravidla pro jednodlivá povolání pluska nemám k dispozici.
Cenově jsou na tom lépe HF (nabízejí však útlejší pravidla a méně doplňků).

Závěrem
Mohu-li Hrdiny fantasy považovat za smělý počin několika nadšenců hnh, pak si dovolím tvrdit, že hra je celkově příjemná, hratelná (obzvláště systém archetypů, výcviků a dovedností přináší značnou volnost) avšak mají i své mouchy, menší i větší. Zcela orginální či převratná bohužel nejsou. Sám si nejsem jist, zda osloví začínající hráče nebo spíše ty pokročilejší, pakliže si svou cílovou skupinu vůbec najdou. Já jim to přeji, minimálně proto, že hra přináší hráčské obci možnost volby z dostupných českých hracích systémů.