Nokturno.net / články

Budoár staré dámy pochází z města Brna, je přibližně sedm let stára a má už za sebou nějaký ten koncert a nějaké to demo. Ale album Na hraní vydané v roce 2002 u Indies records je nahrávka opravdová, anóbrž oficiální.
Zvuk kapely (nejen na CD) je příjemně nakřáplý, dobrou službu ji dělají melodické housle. Co vás ovšem zaujme okamžitě, na první poslech, je zvláštně ukřičený, tu syrově hysterický, tu jemně dívčí zpěvaččin hlas (který mimochodem naprosto nekoresponduje se vzhledem její astenické majitelky).
Tedy k hudbě: nu, po prvním poslechnutí se nabízí hned několik přirovnání, třebas ke starým dobrým Zuby nehty - a to jak svou hudební dravostí a textovou poetikou, tak převážně dívčím složením kapely. Ale Zuby nehty jsou Zuby nehty a Bsd je Bsd, třebas už jen Užitím více zkreslených kytar a kontrastních přechodů mezi jednotlivými hudebními pasážemi. Texty skladeb jsou hravé, spíše pocitové (ne moc dumavé, tedy alespoň já jsem nepocítil nutnost nad nimi nějak hlouběji přemítat - jde spíše o takové hříčky - viz''...myslitelé myslí, protože neví/myslitelé myslí, protože neví/myslitelé myslí, protože neví/o čem je svět...''), zkrátka veselé svým zvláštním způsobem.

Závěrem tohoto kratičkého pozastavení zmíním ještě dle mého soudu skladbu nejskladbovatější tohoto CD, tedy píseň číslo devět s názvem "Nemocní" (jejíž text je mimochodem inspirován básní J. Kainara), která je prostě výtečně poskládaná - plný hutně melodický refrén kterým zní vokál houslistky geniálně kontrastuje s jemnou hravou slokou, kde melodii tvoří housle s kytarou a zpěvem, skvěle se doplňujíce.

Stránky kapely naleznete na www.budoar.cz.