Nokturno.net / články

Zprvu nás překvapilo, že nás usadili do kaple Domu umění - pomalované stropy a sedavé publikum nám trochu nesedělo k atmosféře kapely, kterou jsme již naživo viděli - jejich hudba je totiž dosti živá.
Po chvilce ale přiběhli usmívající se hudebníci, přitáhli nástroje a spustili. She´koyokh hrají naplno a je na nich vidět, že si to užívají, takže jsme se ponořili do jejich hudby a nechali se vtáhnout do melodií. Nejdříve hráli skladby z cédéčka, pro mnohé mohly znít trochu strojeně, po chvíli však nejspíš zabralo české pivo, kapela se uvolnila, a když zjistili, že se na ně přišli podívat zčásti stejní lidé jako minulý rok, přiznali se, že skladby, které budou hrát vybírali na poslední chvíli, a začli hrát energičtěji. Atmosféra koncertu tak vyletěla nahoru, až ke klenbě kaple a všichni si to nádherně užili.
Zajímavým členem kapely byl nový bubeník charismatického vzezření, který koncert provázel unikátními kousky typu bubnování vařečkou na židli, apod.
Kapelka se tak líbila, že nakonec dva chytrolínové sedící v první řadě uzavřeli odchodovou cestu a nechtěli je pustit pryč. Za obrovského potlesku znovu spustili, ale kytaristovi praskla struna, takže smutný opustil místnost a klarinetiska málem shodila lampu, se slovy, že minulý rok se tady stalo přesně to samé...
Atmosféra koncertu byla srdečná, pohodová, uvolněná a ze židlí zvedající (žel nebylo kam). Koncert byl vydařený, takže hurá do Parníku!