Nokturno.net / články

Hajdula Fest je tradiční čarodějnická akce, pořádaná v Praze na pláži přehrady Hostivař. To je takový malý kousek "přírody" uprostřed otřesného okraje metropole ČR. Tím otřesným mám samozřejmě na mysli panelový hardcore, výtvor doby nedávno minulé, který sice svého času vyřešil bydlení desetitisícům lidí, ale těmtýž přidělal vrásky v současnosti a to v podobě erozivního rozkladu sebe sama a zároveň i svých obyvatel, resp. jejich přirozených sociálních vztahů v nepřirozené bizardnosti betonu.

Program jsme nestihli hned od začátku a odešli jsme kolem 22. hodiny, tedy před koncem programu, ale zážitků bylo dost na tohle malé pojednání. Kapela, kterou jsem chtěl rozhodně vidět a to na základě poslechu jejích alb a zároveň četby stejnojmenné knihy, totiž A bude hůř, jsme zřeli jako první a to pouze finále jejího výstupu. Pro drtivou většinu přítomných se zdála být neznámou, leč pro punkáče byla vítaným zpestřením a důvodem pro jejich tanečky. Na živo působili páni navzdory nahrávce velmi lidově. Ne tolik seriózně. Ale kdo by od kapely, jenž se pro svůj název nechala inspirovat stejnojmennou knihou J. Pelce,a která sebe sama charakterizuje jako estrádní soubor, čekal více? Byli přirození, textově vtipní a drhli to pěkně od podlahy. Následující Krucipusk probral všechny polehávající (a že jich v tuto odpolední hodinu nebylo málo) a prostor před pódiem se rychle zaplnil. Frontman kapely sám sebe zvoucí Strejda Tomáš je naprosto jedinečný nejen svým vzezřením, ale i schopností komunikace s davem. Perfektně se bavil nejen on, ale i onen dav. Mezi jednotlivými peckami (většinou svérázně pojednávaly o různých starostech i radostech života a vlastní identitě-např. Keltskej osud, Láska je kurva nebo legendární hitovka Cirkus dneska nebude) padaly nejrůznější hlášky, narážky a vtípky, takže celé vystoupení uteklo velmi rychle a přiblížil se tak okamžik, který mě přesvědčil o mnohém. Proto si jej více rozebereme.

Poprvé v životě jsem spatřil Gipsyho, jedinečného českého rapera (ať se jdou všichni Peneři bodnout!!!). Cikán (pro slabší povahy Róm) menšího vzrůstu, doprovázený třemi spoluhráči téže národnosti, nepůsobil nijak sebevědomě. Kdo by taky působil. Kdo z těch, kteří stáli pod pódiem a okamžitě jeho i kapelu začali častovat rasistickými urážkami, by si tam šel stoupnout?! Kdo?! Z punkáčů, náctiletých idiotů, kteří neví co sami se sebou, se rázem stali ti nejtvrdší rasisté a naprosto netolerantní idioti, kteří nerozumí vtipu ani hudbě. Idioti, kteří jednou možná budou sedět v obleku na nějakém úřadu a radit lidem, jak se k sobě chovat. Idioti toho nejtvrdšího ražení. Jejich opilost jim není omluvou. Ale Gipsy se ukázal přesně takový, jaký je. Byl tím Gipsym, kterého znám z alb Syndrom Snoppu i jeho sólových projektů. Aniž by na sobě dal zdát jakékoliv pohoršení, naprosto asertivně reagoval na několik předmětů vrhnutých silou lidské debility k jeho nohám a se svými kumpány předvedl směs hiphopu a cikánského folku s několika vsuvkami v podobě songu z jeho poslední sólovky a dvou beatboxových zpestření. Zmíněný song z jeho sólového alba (Gipsy feat. Czech Hiphop Scene) "V jejích očích" spolu s ním odrapovala Maybe, členka Paranormalz crew. Co se beatboxu týče, zde předvedl Gipsy naprosto precizní ukázku svých schopností, kdy imitoval vše od beatových spodků přes závodní auto až po Michaela Jacksona. A za svůj výkon byl oceněn mohutným aplausem. Respekt pro Gipsyho, který nakonec samozřejmě drtivou většinu přítomných oslnil a tupci radši odtáhli.

Jeho spoluhráči byli pořadateli po skončení jejich společného setu ještě požádáni o vyplnění času, který potřebovala Vyspaná fiXa k zajištění opožděných bicích a potom tahle vykutálená čtyřka z Pardubic předvedla svojí bezprostřední show, kde zkombinovala hity ze svých dosavadních 3 alb. Ještě jsme zřeli začátek kapely Wohnout, která se představila jako snad "kapela Divoký koně, hrající folk s příměsí speedmetalu" a potom hurá nazdar adieu!

Abych nezapomněl. O zdařilý průběh celé akce se velkou měrou postarali dva moderátoři s kulichy na hlavě (to víte, od vody táhne). Ti předvedli svoje skvělé improvizační schopnosti a sklidili za to od nás pochvalu nejen přímo na místě, ale dodatečně ještě zde, v textu. Festivalová špička a opačný pól "hééééj" moderátorky Rockoupání ´04 a ´05. Respekt i jim.