Nokturno.net / články

Vezměme to popořadě. Sft hrají už nějaký ten pátek, vydali dvě regulérní CD – Amorous Fruit v roce 1998 a o poznání méně průbojnější a méně výraznější Hunting Season v roce 2001. Obě jsou nacpané nápaditou a stylovou melancholickou kytarovou muzikou, jejíž výraz podtrhuje lesní roh. Dobrá zpráva je, že svůj osobitý výraz si kapela zachovala i na nové zádumčivé desce.

Desku otevírá pár příznačně čistých kytarových tónů skladby My last milk. Po chvilce poslechu zjistíte, že gangsterské nasazení, k němuž neodmyslitelně patří kamenné tváře, tmavé brýle a klobouk, z muziky přímo srší. Druhá skladba pak předznamenává houpavou, místy až plouživou množinu nahrávek (z dalších např. Ronov, pf 2003, At war, Exile) v níž osobně spatřuju největší nešvar krve a mlíka. Mě osobně totiž mnohem více sedí poloha rychlejších a říznějších songů.

Ty se skrývají pod položkami číslo 3, 5, 7 a částečně i deset. Všechny mají společnou jakousi hranatost, která na skladbách z dřívějších alb nebyla tolik patrná, Sft používají více molových nápěvů a jejich styl je více čistý, místy až minimalistický. Smím-li soudit, pak za nejpovednější kus považuji píeň Slow time, což je výborná elegantní věc, která není postavená na klasickém schématu sloka – refrén – sloka – refrén, ale má různé „barevné“ pasáže, všechny v příjemné rychlosti a dynamice.

Kdyby se krev a mlíko drželo svého obalu a ukrývalo více ostře strouhaných skladeb, předčila by hravě mnohé počiny proslulých kapel skrývajících se pod nálepkami indie-pop/rock. Takhle je to „jen“ hodně dobrá deska s polovinou koncertově atraktivních věcí a polovinou ploužáků ke skleničce modrého portugalu.

Blood & Milk
01. My Last Milk
02. Sleepy Voices
03. Hitler In Me
04. Ronov
05. Slow Time
06. PF 2003
07. Lo-fi Animals
08. At War
09. Exile
10. Cold & Blue
11. Honeywort

Ukázky v mp3
Web kapely