Nokturno.net / články

Sobota ráno, obloha se tváří všelijak. Porůznu se dopravuju do Kyjovic a dorážím právě včas (ačkoli o téměř dvě hodiny později). Značně prokřehlí účastníci jsou velmi bojovně nalazeni a tak jen s nevolí přijímají další časovou prodlevu. Mezi tím jsem společně s dalšími čtyřmi individuy pasován na "hraničáře", což s sebou přináší několik nesporných výhod - nespadáme pod Majerovo vedení, vyfasujem apartní kožené pásky na čelo a jakous zvl. schopnost (viz později).

Zde bych se rád letmě pozasavil nad koncepcí hry. Ze sta účastníků (od oka) se vytvořily dva národy - barbaři a gardisté. Po celou dobu trvání bitvy se tyto kmeny jednoduše kilovaly do úmoru.

A tak nedbaje výhružných pokřiků, hned po ukecání bojové koule jako regulérní zbraně, se vydáváme na první zbytečnou výpravu (jedná se o obhlídnutí prázdné nepřátelské pevnosti).
Po této nezáživné epizodě dochází konečně k první šarvátce - jedná se o quest dobytí naší vesnice. Natěšení barbaři však dostanou nakládačku a to ještě po cestě k vesnici, tak rychle, že zadní řady gardistů ani k boji nestačí dorazit a tak spousty životů ukořistíme právě my - hraničáři.

Zde bych se rád pozastavil podruhé. Nejdříve nad systémem boje tzv. "real time" (takto byl prezentován pořadateli). Jde o to, že po zásahu platné zásahové plochy se hra nezastavuje, ale tluče se dále až do mrtvy. To samozřejmě boj značně urychluje (na úkor přehledu o zranění - a to jak uděleném tak získaném).
Za mrtvost (tj. ztrátu všech svých životů) odevzdáte svému sokovi kolíček. za každé 3+(1-úroveň)x2 získané kolíčky obdržíte +1 život... Nemusím zde připomínat jakých hodnot se někteří jedinci mohou takto zdárně dobojovat.

Následuje časová prodleva a další questík - je třeba získat dar pro královnu, který ji učiní v očích krále krásnější. První hypotéza zní láhev rumu, ale nakonec přeci jen vyhledáme elfa, pojídajícího lembas se salámem a za úplatek 4 mincí z něj páčíme nápovědu. Slůvko "sirotilk", které nám poradí v nás po rozluštění jednoduché slovní hříčky donutí nebohého elfa inzultovat. Ten disponujíce magickou silou však demonstrativně proměňuje Prkvoje v chrochtající prase (včetně růžovoučkého rypáku) a tak pronásledování zanecháváme částečně pro všeobecné veselí z nenadálé proměny, částečně pro barbarský útok, který je však záhy odražen.
Ověnšeni různými papírky se vydáváme vstříc asi devítičlenné družince a po krátkém dialogu:
B:"Kam jako jdete?"
H:"Na vás."
B:"Vidíš kolik nás je?"
H:"No, pravda. Nic moc"
se někteří B obrací v úprk, ostatní cca 60 vteřin vzdorují.
Po krátké svačině se vydáváme využít své zvláštní schopnosti schování ve stromu a chvíli provokujem barbary svou přítomností. Mnoho nám to sice platné není, ale nakonec si i zabojujem (s vydatnám přispěním Norda a spol.)
Zkoušíme najít modré kapradí - promenujeme se nepřátelskou pevností a obhlížíme místní flóru.
Následuje aréna - podivně zařazená doprostřed bitvy. Prkvoj dělá vodárnu a tak se pozornost všech soustředí opět na hraničáře. Někteří loudí šlauch (kupříkladu onen prohnaný elf, kterého tak natáhnem o 5 peněz).
Jsou zde možné sázky, takže pouštíme do arény goblina s koulí a vsázíme veškeré jmění, které se nám dvojnásobí za nelibosti okolostojících.
Začíná být slušná zima.
Následuje další časová prodleva (všimli jste si kolik rafinovaných časových prodlev se při hře vyskytlo?) a bitva o vůdce, kterou dříve než se rozkoukáme projedem. Taky nakupujem u elfa, který přehrabujíce se ve váčku třímá v ústech lepru (elfové...).
Poslední šarvátku (dobývání pevnosti a okolostojících) poměrně suveréně vyhráváme.
Příval krup a další časová prodleva polovinu účastníků donutí bitvu opustit. Mezi nimi jsem bohužel i já, takže o výsledku bitvy nemám tucha.

Nakonec pár slůvek k organizaci. Dle mých dostupností byla Dalie organizátorskou prvotinou. Pokud ano, nezvykle se vyvedla. Ať už šlo o nápady (prasátko, koště, brnění - systém nálepek na daných částech těla), cizí postavy, vysílačky (nó, ano. oni se opravdu domlouvali vysílačkama), questy zkrátka celkovou přípravu.
Jediné co mne trochu mrzelo byla má neznalost příběhu (jako vžd jsem jej ledabyle opomenul přečíst) a ony již několikráte zmíněné časové prodlevy mezi jednotlivými etapami hry.