Nokturno.net / články

Usaďte se a dejte si třeba kafe. Voala.

Ostrava město
zaťaté svaly kolem úst
pod lampou nenajdeš světlo
šamot a pivo a hned
a špína za nehty
kašel za výplatu
též dám si
ostrava město
železo chemie potraty

Ostrava město
tanec na ostří nožů
pocit jako kdybys plival proti větru
a za gulášem a novinami formují se armády k výměně směn
a veliké prapory napíchnuté na hrudi
láhev ať je aspoň trochu prdel
a potom buď jak buď…

Ostrava město
Ostrava město slavný kraj
k tomu nějakých třista tisíc duší
mezi nebem a zemí
první ty a po tobě já
sražení na kolena – Ostrava
do obrazu padá popel

Kapela Matýáš Gali pochází z Ostravy a působila zde kdesi na počátku devadesátých let. Prošlo jí mnoho muzikantů, na nahrávce figurují jako basák Pavel Vantuch, bubeník Marek Dohnal, saxofonista Roman Kajfosz, zpěvák Jíří "Bany" Tomášek a na kytaru Dalibor Klapuch. Kapela měla blízko k pozdější kapele Milion sedm (o té zase jindy) a dle mého mínění lze říci, že její jediná nahrávka Poslední dobou (dostupná, lépe řečeno nyní již prakticky nedostupná, na audio kazetě) je na ostravské hudební scéně stále nepřekonaná co do kvality muziky, nápaditosti a hlavně úrovně textů.

Do hrnku černou kávu
Voda vaří bublá tancuje
kostka cukru už v tom plavu
moje láska k tobě
mě spaluje
…

Betonové pražce
zapuštěné hluboko do země
na nich dvě koleje
metr a půl od sebe
den za dnem jdou dva životy
a na studeném železe
propálené minuty
metr a půl
metr a půl od sebe
uprostřed noci

a horký písek mi mizí mezi prsty
jsem přikovaný ke stěně

Po hudební stránce se jedná o ukázkovou nástrojovou symbiózu basy, bicích kytary tu a tam doplňenou o saxofon. Bicí jsou hodně dynamické, na druhou stranu kytara s basou hraje spíše všelijaké chytlavé vyhrávky. Dhromady to dává pocit na jednu stranu uklidňující, na druhou strašně rychle odsýpající. Zvuk je celý zvláštně zastřený, zčásti to bude i původem a povahou nahrávky, ale ať je to jakkoli, ke kapele to zkrátka sedí.

mezi čtyřmi stěnami
dvě šelmy proti sobě
dva šípy v terči
…

…ale ty ses vytrhla
a tak si plač a nebo křič
a až spolkneš svoje hořké já
a zabere algena
snad se ti to v hlavě usadí
a potom vybalíme spátky tvoje kufry
a povolíme pěsti
v neděli odpoledně někdy kolem šesti

Kapelu Matyáš Gali bych bez meškání označil za zapomenutý Ostravský fenomén, navazující po svém na muziku the Police. O kvalitách jejich muziky mluví fakt, že i po tak dlouhé době mají textově i hudebně co říct. Kapelu už naživo bohužel asi nikdo neuslyší – já osobně jsem měl pouze jedno neštěstí ve štěstí, když jsem dorazil na koncert kapely po letech, ta ale hrála právě jen věci od Stinga a the Police.