13.03.07 | lemniskata | Hudba & CD
Máte pocit, že v propasti původní české hudební produkce se kromě pár pohodových solitérů nedá nic poslouchat? Přestěhujte se na planetu, kam nedoslechnou uši producentů velkých nahrávacích společností, kde kromě temnoty, podivných slizkých stvoření, pěti pseudolidí a kytarových riffů neexistuje vůbec nic. Vítejte na planetě Gamballa…
Pamatuji si své první setkání s kapelou Dark Gamballe velmi živě: byla to láska na první poslech. Asi za rok poté jsem se náhodou dostala na fesťák Masters of Rock, kde se kromě vynikajících Nightwish (tehdy ještě s Tarjou) objevila i domácí poměrně neznámá kapela. Posilněná nějakou tou kapkou nezbytné slivovice, jsem stála asi ve třetí řadě a z jejich skvělých výkonů chytala orgasmy. Láska se stala vášní.
V čem tedy spočívá jejich originalita? Je to charisma, které z jejich songů přímo čiší. Pokud chci charakterizovat tvorbu podivné pětice tvrdých kluků z Vyškova trochu blíže, musím ji rozdělit na alba před Merizo Nanen (2002) a po tomhle přelomovém albu. Pominu úplné počátky, kdy se skupina jmenovala prachsprostě Dark, koketovala s angličtinou a hudba byla tvrdá jak korundy z Trhových Svinů. Postupně se ale kluci začali odpoutávat od zemského povrchu a směle začali vytvářet nový svět, vlastní planetu Gamballa, která má své zákonitosti, své obyvatele, mluvící zvláštní noblesní řečí gamballštinou, připomínající tolkienovu elfštinu. Vrcholem gamballského období je album Robotory (2000) a právě Merizo Nanen (zmetky boží), které už není tak razantní, gamballštinu již začíná vytlačovat stravitelnější čeština(polovina desky je nazpívaná v gamballštině, zbytek česky), ale hlavně oslovilo odbornou veřejnost a DG už tak není jen bezejmennou jihomoravskou kapelkou, ale dostává se jí uznání alespoň u zasvěcených. Podvědomí širší veřejnosti však stále chybí. Musím dodat, že právě Robotory a Merizo Nanen jsou má nejoblíbenější CD. Už při prvním poslechu působí jako zjevení, nadnášejí vás, tajemná Gamballe vás úplně uchvátí a nebudete ji chtít opustit. Kritika následující alba charakterizuje jedním slovem: „zpopovatění“. Já bych rozhodně tak přísná nebyla, kluci zestárli, trošku se usadili a sestoupili zpátky na zem. Hudba tím neutrpěla, jen ztratila charakteristickou originalitu. Prostě a jednoduše řečeno: zní to normálněji, ale pořád je co poslouchat, i noví DG jsou o několik tříd výše než to, co nabízejí tuzemská radia. Tahle kapelka je pro mě černým – doslova ČERNÝM – koněm CZ produkce.
Co říct závěrem? Jednu jedinou věc: navštivte stránky vydavatelství redblack.cz, kde najdete i další spřízněné kapelky, hrající alternativní rock (Endless, Root, Anime, Memoria, nebo Andělem ověnčené Silent Stream of Godless Elegy) nebo přímo stránky kapely: darkgamballe.cz, kde najdete kompletní diskografii s možností stažení vybraných songů, nějaký fotky, i povídky, který se vztahujou právě k planetě Gamballa.
Takže: vydejte se za brány Gambalie a pořádně si to tam užijte!!!
Jen telegraficky na závěr:
Styl hudby: hardrock, metal, sami sebe charakterizují jako „depechecore“
Založení skupiny: 1990 (Vyškov)
Složení: Gothyš, 10, Robotom, Majkl, Spajsi
Diskografie: Zlá krev – demo (1990), Sex’n’death (1992), Zyezn Gamballe &
mental world (1994), Under the bottom (1996), Dark Gamballe (1998), Robotory
(2000), Merizo Nanen (2002), Superstar (2004), Bonboniera (2006)
DG na netu: youtube.com, myspace.com, purevolume.com, bandzone.cz
Vaše fanynka
čtenář Antilistí
(28.11.23, 19:14)
Já jsem tady furt...
Lakmé
(19.11.23, 17:13)
Taky sem semtam zabloudím, z nostalgie, pro pocit ...
čtenář Donar Tyr
(11.11.23, 01:51)
Ano, občas se sem vracím do minulosti... Je to hezký pocit :).
natir
(06.05.23, 13:33)
Kamarádové, jste tu alespoň občas? Alespoň na skok? Alespoň?
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2024 Skaven
komentářů: 14774
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6459
autorů: 867