Nokturno.net / články

Jak už to tak poslední dobou bývá, k téhle knížce jsem se dostal neprogramově, tedy nečekaně, bez vlastního přičinění. Byla doporučena a vzápětí zapůjčena ještě s dalšími dvěma jinými. Vlastně jsem ani nevěděl, co že to začínám číst. Jen to jméno…

…jen to jméno mi bylo povědomé. Takže jsme se záhy rozpomněl.

Smrt je mým řemeslem je vyprávění Rudolfa Langa. Ten se čtenáři představuje ve svých cca. 14 ti letech v situaci popsané velmi sugestivně. Jeho otec je bigotní katolík a z malého Rudyho se snaží vychovat bezchybného člověka. Bezchybného ze svého pohledu. Atmosféra v rodině je popsána bez emocí. O to víc děsivě působí. Pro knihu je charakteristické vyprávění bez zbytečných emocí. Ač je otec popsán jako despota, chybí zde zmínka o nenávisti nebo touze po satisfakci. Podivné už jen proto, že se Rudolf nachází v období puberty. Otec má jakýsi blíže nespecifikovaný „hřích z mládí“ a svůj život i život rodiny pojal jako křížovou cestu, tedy pykání za tento čin. Rudolfovi určuje cestu kněze, ale umírá a Rudolf se dobrovolně přihlásí na frontu 1. světové války. Po jejím skončení se najednou v poraženém Německu cítí zbytečný. Střídá bezvýznamná zaměstnání, která vykonává jenom proto aby nezemřel hlady. Bez perfektivy, bez chuti. V okamžiku, kdy se rozhodne se vším skoncovat, přichází jedná z mnoha bezvýznamných postav lemujících jeho životní pouť a ukáže mu nový směr. Rudolf, jakožto správný a hrdý Němec, poznává kouzlo národního socialismu. Stává se členem SS a jeho život dostává nový směr. Během 2. světové války je pověřen vedením koncentračního tábora Osvětim a úkolem „konečného řešení“. Rudolfova zodpovědnost a cílevědomost zde nachází stoprocentní uplatnění.

Merle nezvolil jméno Rudolf Lang náhodně. Jak už asi všichni pochopili, jedná se o vyprávění o životě Hösse. Mimochodem, Höss se po válce skrýval právě pod jménem Lang, to ale není v knize zmíněno. Kniha je beletrickou fikcí, která vznikla na základě faktů. Podobně jako Sofiina volba. S ní má společné místo i čas. Osvětim. Höss v ní není v žádném případě popsán jako démon. Dostává nejrůznější úkoly a ty plní s maximálním nasazením a zodpovědností. Jedním z nich je i vytvoření „továrny na smrt“. Židé a vězni z koncentračního tábora jsou popsány jako „jednotky“, tedy jako nějaký materiál určený ke zpracování. Továrna. Autor zachycuje úvahy jednoho z největších masových vrahů a jeho vpravdě technické hledání řešení úkolů. Rudolfův život je o tom, že je postaven před úkol, ten vyřeší a jdeme dál. I jeho manželství je tak popsáno.

Nevím jaký rozruch kniha způsobila v době prvního vydání. Mě Rudolfovy osudy zaujaly a po pravdě, působil na mě spíš jako loutka, nikoliv ale hloupý člověk. V závěru, kdy dochází k „procitnutí“ a on ztrácí iluze o svých činech o svém přímém nadřízeném Heinrichu Himmlerovi, mi ho bylo skoro líto. Asi nejlépe bych to vystihnul tak, že autor knihy popisuje určité události a nezaujímá k nim postoj. Neodsuzuje ani nechválí.