Nokturno.net / články

Nutno říci, že literární předloha je pořádný špalek, vybrat proto klíčové scény mohla být těžká práce. Tak či tak, film je více než dvě hodiny dlouhý a působí dojmem, že autoři v něm chtěli za každou cenu zachytit celou plejádu klíčových scén tak, aby si jediný fanoušek nemohl stěžovat na absenci své oblíbené postavy či příhody. A tak se na okraji mihne domácí skřítek Krátura, stojan na deštníky z trolí nohy v domě na Grimauldově náměstí a další a další výjevy a scény, sestříhané na minimum a spojené dohromady.

Těžko soudit, leč nebylo by vhodnější držet se pevně některé z hlavních linek přípěhu než snažit se v miniaturách akcentovat vše, co Rowlingová rozpracovává na stovkách stran? Divák pak dle mého nepovažuje za důležitou ani jednu. Nepochopí útrapy dospívání hlavních hrdinů, zvláštní postavení Harryho ve vztahu k Brumbálovi nebo k vlastnímu otci.

Film má však i několikero světlých stránek. Tradičně skvělá hudba, herecké výkony jsou nadprůměrné, objeví se nové postavy, ačkoli jejich pojetí je poněkud vzdálené tomu, jak je vykresluje kniha. Lenka Láskorádová je ve skutečnosti mnohem potrhlejší a divnější, film ji představuje jako moudrou éterickou dívku, kterou spolužáci nemají v lásce a ubližují ji. Dolores Umbridgeová v podání maličké Imeldy Stauntonové drží celý film nad vodou, a přestože co do vzhledu neodpovídá ropuchovité předloze, její vestičková a kočičková posedlost je na plátně dovedená k dokonalosti. Některé scény (minimálně polovina) jsou skvělé, vizuálně působivé a pečlivě zpracované.

Pořádný odstavec si však zaslouží i celá řádka nelogičností, jež film divákům podstrkuje. Od nedotažených speciálních efektů, přes odlišné pojetí některých skutečností (kupříkladu Siriusovo hovoření z ohně bylo v dřívějším díle mnohem přesvědčivější) až po vyložené kiksy (postavy jsou v jednom záběru tady, v druhém támhle a ve třetím zase spátky…). Propojení scén kulhá a tak se i dětský divák pravděpodobně pozastaví nad tím, proč Voldemort po závěrečném zápasu ještě nečinně vyčkává než se všichni objeví, proč se někdo nevrhne na něj nebo on na někoho? Kde se vzala opuštěná místnost na přeplněném nádraží, ve které Harry nezávazně tlachá se svým kmotrem, proč je přesun Harryho s členy řádu na začátku příběhu tak okatý… Kouzelnické zápasy jsou zde skvěle vyvedené, až na drobné nesrovnalosti vskutku skvěle, ale jejich protkání akčními záběry, hroutícími se policemi atp. je více než klišovité.

Přiznávám, doposud jsem byl poněkud předpojatý. Silný podíl na mém filmovém zážitku mělo i sledování filmu jako takového, protkané neustálým srkáních, chroustáním a šustěním. Popravdě jsem nikdy nepochopil tento dementní americký zvyk hlasitě se v kině ládovat a zbytky popcornu následně zašlapat do koberce a vysypat na sedačku. Poslední hřebík do rakve je český dabbing. Ne tak překlad, který se poměrně striktně drží literární předlohy, ale výběr hlasů a jejich vyznění až do krajní trapnosti (markantně například u osoby, která předčítá novinové zprávy, jež se ve filmu objevují psané – ta neví, zda je hlásit kamelotsky s jistou dávkou nadšení nebo pateticky, protože se jedná o zprávy špatné…).

Jestli si chcete film alespoň trochu užít, sežeňte si otitulkovanou verzi a koukněte na ni v klidu doma na počítači. Nezapomeňte předtím nahlédnout do knihy, jinak Vám spousta věcí příjde ve filmu šejdrem. Ale tak už to u filmových předělávek populárních titulů někdy chodí…