Nokturno.net / články

Na jednu stranu tvrdí Božena Správcová, že autorovi rozhodně nejde "o nějaký finanční zisk", na druhou pak lamentuje nad tím, že autor je v pozici žebráka prosícího nakladatele o vydání jeho díla. Elektronické vydávání knih považuje B. S. za "laciné" - ne ve smyslu levné, ale ve smyslu ošizeného, neúplného... zkrátka nekomerčního. Vzato kolem a kolem je tedy dnešní básník chudák, o nějž nikdo nemá zájem, protože všechny zajímají jen peníze a popularita.

Pokud však básník nejde za finančním ziskem, proč by mu mělo vadit, že se jeho kniha neprodává? Pokud chce svůj text dostat k lidem, proč by měl pohrdat elektronickým publikováním? Nejde-li mu o popularitu a úspěch, proč by si měl lámat hlavu nad počtem čtenářů, kteří holdují jeho dílu? Jestliže má básník stát stranou komerčních pravidel, měla by tato pravidla stát zcela mimo něj - měla by mu být lhostejná a nějaké fňukání nad vládou peněz a médií zde přeci není na místě.

Elektronická média umožňují prosadit se prakticky každému, kdo má co říci - každý si zde dokáže najít své posluchače či čtenáře. Samozřejmě ne se vší pompou literárních soutěží a sedánků, ale samotné básnické slovo si svou cestu přeci jen najde. Samotný časopis Tvar se delší dobu potýká s finančními problémy - zkrátka má málo čtenářů a stát mu nechce dát peníze na provoz, protože literatura dnes nikoho nezajímá. Možná je to tragické, možná to ale o něčem svědčí. Redaktoři jsou uzavřeni, svůj časopis si konzervativně tisknou na novinový papír, o elektronickém vydávání nechtějí ani slyšet (mám na mysli plnohodnotné elektronické vydávání). A přitom je tolik mladých lidí, kteří Tvar vůbec neznají a právě elektronická dostupnost by je k časopisu přivedla.

Logicky se nabízí otázka, proč zrovna autoři a čtenáři Tvaru jsou ti privilegovaní, na něž by měla společnost věnovat své prostředky, proč zrovna jejich kulturní přínos je ten správný, ten obohacující a občerstvující českého člověka. Kultura má tolik rovin, oblastí a zákoutí, to pravé a přínosné umění však peníze nepotřebuje a nikdy nepotřebovalo. Pravé umění si o peníze neříká, peníze jej nezajímají. Pláč nad vlivem komerce roztahující svá temné křídla nad literárním prostorem je proto dle mého názoru zcela nemístný...