31.08.05 | čtenář Eve | 2267 x | vypínač
Měsíční svit se rdí před krásou mého sargofágu.
Na pelu touhy se mi zjevil Usirev.
Při tanci kobry ve stínu zla mých chtivých mágů,
budu řvát jak sněhohřívý lev.
Až se odrazí třpyt Nilu v tvých zelených očích,
budeš jak vládkyně mdlého snu, dea.
Zas začnu mít strach, zas nevím, co počít.
Na jazyku lež, na srdci - skarabea.
Mé ba si staví z nejasného vzdechu mříž.
Vesmír vůně čpí nad nadějí pyramid.
Mezi hlesy dnů svírám svůj nilský kříž,
chtíc trochu štěstí do písku polapit.
Tak se loučím světe! Mé srdce váží Anubis.
Jeho konec je možná v Ammitově chřtánu.
Z očí mi vytekl jen jed a hnis,
slza smrti stekla k ránu.
samota vzpomínka fantasy cesta realita erotika hrůza aa osud noc srdce vztahy humor ... poezie jen tak povídka momentka zoufalství horror naděje svoboda les sobota město vyznání temnota nenávist * příroda sex vztah haiku deprese přetvářka . bolest podzim beznaděj smutek .. horor pocity antilistí marnost zima strach život zklamání láska touha x emoce žena voľný verš sen tma krev čas mládí pocit smrt
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2025 Skaven
komentářů: 14778
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6474
autorů: 867