03.11.05 | Ferrante, @, další tvorba | 2283 x | vypínač
Slunce zapadá,
je čas jít spát.
První hvězda svítí na nebi,
září jasně jako úsměv tvůj...
Neodcházej slunce moje,
jsi to ty a měsíc je tvůj bratr,
který odchází,
když ty se vracíš..
Nevím zda miluju noc či den...
Strácím se v mlze,
kde zapomění mě nachází..
Je to kouzelné a zároveň zbabělé..
Před životem neutečeš,
nedovolí ti to..
Není to jen hra na schovávanou,
ale každičký okamžik tvého bytí..
Noc či den?
To je jedno....
To vše jsi ty!
antilistí voľný verš hrůza haiku krev život cesta strach pocit momentka aa fantasy horror poezie beznaděj sen .. smutek samota vzpomínka touha naděje srdce sobota zima * les osud svoboda tma ... město podzim realita erotika . noc pocity emoce vztah mládí vztahy smrt temnota nenávist vyznání humor čas žena horor zklamání jen tak přetvářka láska deprese povídka x bolest příroda sex marnost zoufalství
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2025 Skaven
komentářů: 14780
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6490
autorů: 867