29.11.05 | Ferrante, @, další tvorba | 2247 x | vypínač
Oči uzavřeny,
srdce probodnuto,
dým stoupá k nebesům.
Ne každý vánek citíš,
ztracen v sobě,
pýšný a neposlušný.
snašíš hoře,
bez pokání.
Proklínáš,
ptáš se,
odcházíš,
návdavkem umíráš.....
Neslýchaně, jen tak.
bez dovolení,
bez odpuštění.
Daruješ se matce zemi.
to je tvůj žal a smutek,
to je tvůj dar.
život nenávist naděje vyznání humor . vztah poezie svoboda podzim srdce cesta haiku emoce přetvářka beznaděj vztahy samota marnost strach osud vzpomínka pocit touha tma * x ... příroda horor aa žena zklamání deprese sex sobota čas zima sen pocity erotika smutek antilistí mládí hrůza láska bolest město .. noc krev momentka zoufalství fantasy temnota les realita jen tak smrt horror voľný verš povídka
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2025 Skaven
komentářů: 14780
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6487
autorů: 867