02.12.05 | čtenář Martina C. | 1948 x | vypínač
Miluji,milujme se spolu mam tělo jako vesmírný prostor a pár zlávštních
komnat k tomu.
Radosti plní ve zvuku Dionýsovy loutny,pár liných psů spí opodál
chtěla bych aby svět byl můj,chci by bůh při mě stál.
Krvavě zraněná si marně nechci vspomenout na ta slova,
ale oni přicházejí zas a znova.
Každý si chce kopnout do těla mrtvého flétnysty co na pochod mrchožroutům
hrál ale ne každý má na to aby to udělal.
Mučí mě škrtí a fackují a mě to už ani nebolí.
Dnes mě vyškrtněte z vaší večerní tragédie a já se budu snažit o útěk,
teď už nevím kdo jsem a necítím tvůj dotek.
Chci být jen tvá věčně smutná mandragora.
humor cesta strach podzim antilistí jen tak příroda sex čas srdce pocity aa samota zima beznaděj mládí marnost haiku zklamání touha voľný verš sen vyznání město . erotika * pocit x horor ... vztahy horror poezie deprese hrůza povídka tma život vzpomínka vztah sobota fantasy osud láska realita žena momentka bolest přetvářka naděje noc temnota emoce krev svoboda .. smrt les smutek nenávist zoufalství
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2025 Skaven
komentářů: 14780
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6490
autorů: 867