17.02.06 | čtenář marfi, @ | 2004 x | vypínač
Potkali se už je to dávno
věděli hned že si řeknou ano
rozkvetlé louky po nich zůstávali
všude tam kde se něžně líbávali
Do láskyplných očí se dívávali
od té doby celý život tak dělávali
den ode dne jim krásněji spolu bylo
vše se jim společným životem stávalo
Krásné děti spolu zplodili
společně je dobře vychovali
učili je k vzájemné lásce
a brát život vždy lehce
Denně na sebe spoléhali
v noci se pak s citem hladívali
důvěra a láska je vždy spojovala
jejich láska pro ně něco víc znamenala
Dlouho se provázeli svým životem
přátelé jim začali umírat každým dnem
jeden musel druhého opustit
vše krásné musí jednou skončit
Každý den, rok co rok smutně chodí
na louku s květinami, slzy roní
žena oporu jeho ve vánku louky slyší
muž krásu její ve vůni louky cítí
oni se tam zase jednou potkají
na louce lásky jako před léty
humor zima povídka srdce jen tak voľný verš . deprese beznaděj fantasy strach * smutek sex vzpomínka touha zklamání horror les město aa temnota sobota samota podzim čas vztah přetvářka cesta hrůza erotika žena x láska bolest zoufalství haiku mládí krev vztahy příroda momentka naděje nenávist svoboda pocit marnost horor tma smrt emoce .. osud ... vyznání život poezie noc antilistí realita pocity sen
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2025 Skaven
komentářů: 14780
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6490
autorů: 867