30.08.06 | čtenář Irena | 1919 x | vypínač
Tam tomu je
a čekání unavuje myšlenky, zaplétající se do sebe,
má lásko – trvalá jako ibišku květ,
jak loď, která se plaví odnikud nikam,
jak rejsek běhající od plotu k plotu,
v duchu přicházím abych se potkala jako řeky v soutoku,
a řekla – i proto tě miluji, že nevím, jaké to je ….
Poklidné náměstí a ozdobená rána,
navečer si zapaluji cigaretu o padající slunce,
tam, na verandě, kde voní máta a heřmánek,
visící květem k zemi pro svou sílu a účinek,
v záchvatu lásky, na kterou je jen smrt odpověď,
říkám si – i proto tě miluji, že mohu takto cítít,
a prohlížím si ruce v posledním paprsku slunce,
lesknoucí nehty a prsteny tvrdí, že existují
i když je už sotva vidím
a tak je to i mou láskou ….. .
Tak tomu je,
až k ězdám planou světla mých očí,
zasahující je nestoudným pohledem,
jsou vyprahlejší , než opuštěná doupata,
bez slzí a mříží,
pronikám pohledem až k Psí hvězdě,
a nevím, kam složit tíhu mého pohledu.
Zavírám oči
a poslepu dopisuji do písku tvé jméno za slovo láska,
tam u nohou Fauna, jež bdí nad vším a směje se,
mé pošetilosti.
Mé kroky po mýtině úsměvů zanechávají otisk,
mé prsty, které drnkají oplot tvou oblíbenou píseň,
vítr stejně rozhází již skoro ucelené myšlenky,
jako světlo v lucerně,
jako svíce dohasínající na oltáři smutku,
jako věčně se pohybující věčné světlo,
Tak tomu je,
za zavřenými okny padá listí ze stromů,
má hlava padá do cizího klína,
srdce však ne. Je dáno času na pospas.
strach horor podzim čas zoufalství pocit nenávist samota tma haiku x vzpomínka beznaděj srdce momentka naděje osud les město . jen tak poezie vyznání touha antilistí zima hrůza povídka život pocity fantasy svoboda smutek zklamání noc cesta ... žena marnost horror * příroda smrt erotika temnota sobota voľný verš mládí krev bolest realita sex láska vztah sen humor deprese .. přetvářka aa emoce vztahy
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2025 Skaven
komentářů: 14780
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6490
autorů: 867