09.10.06 | čtenář Jindřich František, @ | 2809 x | vypínač
Vyznání
Miluji toulky jarní nocí,
když v údolích se brouzdá chlad
a ve šlépějích plných rosy
stébla trav vidím usínat
ta zimomřivá, teskná rána,
vstávání slunka z mlh a par,
nehybné lesní panorama,
brázdy polí, v nich přímost čar
kraj nad Zlínem,
když těžkne zrání:
Tam s první láskou jdeš
jak v snách
k obzoru, který znenadání
je blízko, skoro na dosah,
tam najdeš všechno
na svém místě,
přivítá tě tam teplá dlaň,
ženina náruč, srdce blízké
a dobře víš, že nejsi sám.
Až přijde čas, v němž uschlé listí
tuláka volá zpátky z cest
a vítr s vervou pianisty
opře se prsty do kláves,
až milosrdný déšť mi v hlíně
pozvánku k schůzce bude psát -
buď při mně, lásko, abych klidně
směl s tebou vejít
do zahrad.
marnost smrt čas horor .. tma bolest emoce erotika noc zima mládí naděje vzpomínka vyznání deprese zklamání vztah jen tak zoufalství fantasy nenávist osud antilistí pocity láska samota cesta svoboda žena * les x realita pocit . sobota sex srdce sen ... povídka strach touha haiku humor smutek aa krev horror přetvářka příroda život temnota město vztahy momentka poezie podzim beznaděj hrůza voľný verš
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2025 Skaven
komentářů: 14780
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6490
autorů: 867