12.10.06 | čtenář Nuuk | 2851 x | vypínač
Kolik andělů jsi viděl odlétat
když jsi pozoroval hořící oblaka
oči prozradí
když pod bránou z oceli
tvé ruce mě držely
abych neupadla v pokušení zastavit čas
alespoň na chvíli
odpusť, já nejsem andělem
jsem člověkem z masa a kostí
z odrazu v zrcadle pak plná zlosti
pod stromem stoletým
bez křídel, bez záře, s andělským pohledem
z mramoru vytesán, mistrovsky vyveden
vedle mě usedá, přiváben kdo ví čím
do nebe, do země, zoufale zakřičím
Nevermore…...
svoboda vyznání pocit tma nenávist příroda vzpomínka x beznaděj voľný verš . bolest poezie láska * horor hrůza žena emoce smutek realita srdce krev ... horror vztah les povídka cesta přetvářka zima smrt strach erotika deprese město zoufalství marnost samota .. sen jen tak noc antilistí aa čas temnota mládí touha sex naděje momentka osud fantasy haiku život podzim vztahy zklamání sobota pocity humor
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2025 Skaven
komentářů: 14780
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6490
autorů: 867