26.10.06 | Eve, @, další tvorba | 2182 x | vypínač
Hlásky ti ztékají od rtů až k ohanbí.
Ženeš mě do zkázy! Ženeš mě do hanby..
Laskáš má plná a nalitá slova,
vpíjíš je ústy, hladíš je znova.
Tvůj pevný vzdor je zostřený svítáním,
snadno ho sladkými polibky vymámím.
Potom ho vyliji do číše věčna.
Teď jsem bod kružnice, ty moje tečna.
Zčešu si kadeře kovových frází,
smyji pach výkřiků kapradin, mlází.
Do vlhkého smíru klíží se víčka -
já znám tvoji sílu, ty budeš mě hýčkat.
emoce * pocit život samota vyznání touha x deprese žena noc čas . fantasy poezie haiku sobota zoufalství strach cesta podzim příroda nenávist smrt voľný verš naděje humor krev hrůza sen smutek mládí vztah bolest zklamání osud realita sex povídka antilistí tma vztahy beznaděj horor vzpomínka les pocity láska horror temnota momentka srdce ... město erotika .. marnost aa zima jen tak přetvářka svoboda
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2025 Skaven
komentářů: 14780
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6490
autorů: 867