29.10.06 | čtenář čtenář Venciš | 1977 x | vypínač
Pohlaď mě na duši,
Zaryj se pohledem, zaryj se do žil v nichž krev proudí,
Linie těla vkreslená tuží
Po kapkách vpíjí se, v očích mých mihotavě bloudí
Se srdcem z opuky,
Kolem těla kamenného,
Vryju ti do tváří myšlenky,
O smrti, o kousku utrpení mého
Jsi andělem,
vůní, dnem jenž nikdy nekončí
přes najde se ten kdo se zády k tobě otočí
ano – jsi tím omamným parfumem.
čas horror aa realita vztahy les podzim město cesta zoufalství sen vzpomínka povídka fantasy nenávist svoboda tma samota život žena smrt příroda pocity deprese .. x srdce vyznání krev zklamání smutek zima horor haiku noc sex beznaděj . poezie * mládí momentka vztah přetvářka bolest naděje ... hrůza antilistí jen tak erotika temnota sobota láska touha marnost strach humor emoce osud pocit voľný verš
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2025 Skaven
komentářů: 14780
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6490
autorů: 867