21.01.07 | jan urban, @, další tvorba | 2877 x | vypínač
Nad stínem
když se v slunce noří
zní teskné zpěvy andělů
kteří nám klesnou
hroby ozdobit
až ukončí stráž
u duší přidělených.
Duhou pstruhů
ozdobím stříbro zčernalé
vpité do štítu probitého
střelou
vyslanou belhavým střelcem
dnes bez křídel
kterého probudily
hlasy zprvu nesmělé
ale v tom tichu
sytě znějící.
Do srdce
zatnuty jsou ostrve
hradby se pod nimi chvějí
a vřelá krev
se stává nápojem
pro dvě hrdla vyprahlá.
mládí láska smutek zima přetvářka naděje krev horror povídka emoce erotika cesta hrůza nenávist sex pocit * .. příroda srdce sobota momentka deprese pocity horor marnost . smrt temnota fantasy bolest jen tak svoboda haiku sen žena strach beznaděj les poezie vztah antilistí zklamání aa touha čas noc x zoufalství samota humor vzpomínka voľný verš realita tma podzim vztahy život město vyznání ... osud
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2025 Skaven
komentářů: 14778
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6474
autorů: 867