28.01.07 | Calwen, @, další tvorba | 3003 x | vypínač
Mon poete, mí básníci,
I úsměv umí bolet.
Křivé pravdy ve verších, ve víně,
Třikrát, skrznaskrz, tak nevinně
(okusíš, ochutnáš, odcházíš)
sklonit se a prosit,
stále níž.
V popel spálit dary od boha
A zkoušet všechno od znova.
Zavřít oči, přelízt plot,
Svět začíná….
cesta sen momentka povídka osud město sobota smutek humor antilistí horror fantasy život krev realita les tma zima zoufalství zklamání touha bolest jen tak pocity láska voľný verš poezie srdce vztah noc sex vyznání žena samota nenávist čas vztahy * mládí emoce svoboda přetvářka podzim příroda haiku . x beznaděj aa erotika deprese marnost .. naděje strach hrůza smrt ... temnota pocit vzpomínka horor
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2025 Skaven
komentářů: 14780
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6490
autorů: 867