29.01.07 | já, @, další tvorba | 2094 x | vypínač
V nastalé tmě ztratily zdi svou bílou barvu .
Mřížemi v oknech proniká sem čerstvý vzduch.
A noční anděl,co přináší mi náhlou spásu,
napřáhl ruku k okoralým rtům.
Polykám slova svých barevných světů.
Kloužou mi lehce do krku.
Ve tvaru kuliček a obdélníků,
těším se na návrat klidných snů.
Mám strach že ráno zase dveřmi vejde slunce.
Já nechci vstávat z bílé postele.
Chci si tam,sbalená v erární přikrývce
stavět své zámky z kytek.
touha mládí nenávist osud svoboda sex erotika podzim fantasy vztah voľný verš sen zoufalství poezie noc marnost láska emoce haiku temnota zima hrůza srdce město x jen tak cesta horror pocit vyznání zklamání tma strach momentka smrt čas .. ... beznaděj bolest realita * . pocity vzpomínka krev aa humor deprese sobota vztahy povídka antilistí naděje les přetvářka život žena horor samota smutek příroda
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2025 Skaven
komentářů: 14778
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6474
autorů: 867