02.02.07 | čtenář Machi | 1782 x | vypínač
Jak to prostě začíná?
Nevime, nebudem vedět-
ale je vždy k tomu ňjaká přičina.
Má mnoho podob,mnoho tváří.
Ale vždy na konci bílé světlo září.
naše hodinky pochodují o ubihají,
čekáme jen až, dotikají.
Zpomalit je na tomto světě nejde,
ale je to osud ,tak na tom ani nesejde.
V Dne často? To je mýlka.
Přeci v noci chodí smrti vílka.
Bílý oblek,bíly stín.
v horším případě chodí i sním.
Ten má kosu, a s ní klín.
ale štěstí ho používá míň.
Uživej te si každé vteřiny!
nevíte kdy vám vypnou ty vaše hodiny.
osud horor povídka srdce život pocit voľný verš tma smrt aa . mládí noc horror momentka .. vzpomínka jen tak x zklamání naděje deprese vztah nenávist sobota krev haiku beznaděj pocity zoufalství erotika vztahy * temnota les samota příroda cesta sen fantasy město vyznání sex emoce strach poezie láska antilistí humor marnost žena smutek realita zima čas přetvářka podzim bolest ... svoboda hrůza touha
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2025 Skaven
komentářů: 14780
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6490
autorů: 867