11.02.07 | Irena, @, další tvorba | 2444 x | vypínač
Já a noc
Takové ticho je – umocněné hudbou.
V polštářích skrývám své nedosněné sny.
Na bílých zdech tančí jemné stíny.
Za okny svět. Opuštěn. Je zlý !
Za dveřmi stojí tichý anděl smíru.
Zelený čaj v čínské konvici.
Samota voní v tichu tom a klidu.
Mandle a rozinky, sypané skořicí.
Neboj se ztichnout. Staň se třeba stínem.
Do oken dívá se černá paní noc.
A měsíc rybář už loví s bílým klidem,
všechny ty duše, nad nimiž má moc.
Sedíš a čekáš. Snad přijde má láska !
Stříbrnou strání jdu sama za tebou.
Myšlenka každá s tebou se laská….
Slzy mi skanuly. Smutno je pojednou…...
x vyznání zoufalství horor ... sex voľný verš . život touha horror zima žena přetvářka realita krev město sen .. poezie mládí cesta momentka srdce zklamání aa vztah sobota marnost svoboda fantasy povídka jen tak smrt naděje beznaděj vztahy hrůza čas příroda osud les pocity temnota strach nenávist humor emoce noc láska podzim bolest haiku pocit * deprese tma antilistí vzpomínka smutek samota erotika
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2025 Skaven
komentářů: 14780
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6490
autorů: 867