23.07.07 | Berenika, @, další tvorba | 2078 x | vypínač
Vím, že navždy
kráčím sama!
Jsem jako slunce žhnoucí.
Země suchem rozpraskaná.
A můžeš mi
stokrát lásku přát.
Jsem země rozoraná.
Mnoho nezáleží,
zda máš mě,
nebo nemáš rád.
Vím, že navždy kráčím sama.
Přesto ti šeptám hlasem tichým:
prosím tě, hlaď mě, HLAĎ…!
temnota les vztahy příroda zima noc svoboda fantasy zoufalství vyznání cesta čas bolest jen tak osud . naděje momentka sex smutek realita touha strach samota tma marnost deprese erotika * x .. beznaděj mládí humor horor město žena zklamání nenávist antilistí srdce aa hrůza povídka pocity ... přetvářka krev emoce smrt sen láska voľný verš podzim horror pocit poezie vzpomínka sobota život haiku vztah
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2025 Skaven
komentářů: 14780
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6490
autorů: 867