22.07.04 | Anemone, @, další tvorba | 2371 x | vypínač
Nechtěj mě znát,
není oč stát,
život je krátký,
smrt je dlouhá,
není tu nic, proč se smát.
Nechtěj mě už znát,
není tu nic, co ti dát,
život je vratký,
vteřina pouhá
rozhodne, není tu nic, proč se bát.
Opouštím smutek,
odpouštím dotek
z lítosti daný,
život není snadný,
snad se to mělo stát.
Není tu nic, proč se smát,
není tu nic, čeho se bát,
teď zbývá jen vstát
a sobě si lhát,
že bude lépe
v uličce slepé
bez lásky.
Nevěřím na vsázky
předem prohrané,
chvíle promrhané,
snad už se to nestane,
snad je tu něco, proč žít,
proč žít chtít,
proč stále snít.
Pouto zpřetrhané,
snad jednou nastane
den bez vrásky.
Odpuštění je před námi,
zatracení za námi,
není už důvod si lhát,
není tu nic, proč mne máš ještě znát.
Jít dál
v uličce slepé
bez lásky.
22.7.2004
hrůza .. poezie sen touha vzpomínka cesta pocit strach povídka * vztahy samota tma realita beznaděj marnost sobota x voľný verš horor deprese láska ... město smutek horror sex naděje podzim aa zklamání krev humor haiku nenávist vyznání zoufalství emoce les . čas přetvářka osud život bolest žena srdce antilistí příroda pocity vztah erotika mládí smrt noc momentka jen tak fantasy zima svoboda temnota
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2025 Skaven
komentářů: 14780
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6490
autorů: 867