20.03.08 | Verba, @, další tvorba | 1766 x | vypínač
Naučil mě psát
naučil mě cítit poezizi
většinou nepochopen zůstávám
ale umírající je jen náš vid Makovče
*****************************************
*****************************************
Někde v krajině kde už nikdo není
schyluje se hádanka k vyřešení
nikoho to už nebolí, nás dva ano
studí to jak hodně zmrzlý ráno
******************************************
******************************************
jednou ve škole úkol sem měl
abych poezii přednášel
umírající mi dal život, i krev mi dal
od tý doby já svoje básně psal
a umírajícího miloval
******************************************
******************************************
Děkuji pane J.Wolkere
bolest vztahy láska srdce přetvářka osud cesta čas mládí les smutek hrůza zima noc pocit vzpomínka antilistí ... x erotika jen tak humor smrt fantasy haiku . marnost * samota pocity život touha zoufalství momentka povídka tma horror sex realita sen krev strach vyznání svoboda temnota město deprese podzim sobota zklamání příroda poezie voľný verš emoce .. beznaděj vztah aa žena naděje nenávist horor
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2025 Skaven
komentářů: 14780
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6490
autorů: 867