25.03.08 | Ondra Vokál, @, další tvorba | 1711 x | vypínač
Je tu tma. A já v ní pluji. Bojím se, že něco přijde, přiblíží se hranice. A budu nahý. Zkřehlé kosti, ale napjaté svaly, očekávám útok. Jediný tak hloupě připravený. Jako děcko hájící své državy.
Hlavu měkce složenou, jsem připravená šlacha. Nechávám téct dny útočícím vyčkáváním. Povrchní pudy sráží o pár špruclí níž, ale samolibá důvěra, ta drží pevně. Pánové, hniji pod peřinou, ve vlastních obavách lokám tmu. Tak to je má noční paranoia.
Vysvobodí mě snad Recesivní Empatický Mač? Díky Bohu za střed.
beznaděj horor příroda emoce mládí tma zima sen srdce povídka zklamání voľný verš vyznání les jen tak bolest realita žena podzim humor touha smrt deprese samota * život zoufalství město ... naděje . vzpomínka láska erotika krev hrůza strach fantasy momentka sobota vztahy svoboda nenávist aa .. poezie marnost pocity x pocit vztah horror temnota sex smutek osud přetvářka noc cesta antilistí čas haiku
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2025 Skaven
komentářů: 14780
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6490
autorů: 867