12.07.08 | Jaff, @, další tvorba | 1896 x | vypínač
Pátrám v temnotách uvězněných světem,
kde v dálce bdí nad mým životem sám sám pán smrti.
Dál než dokázal bych popsat, se rozprostírá svět, jenž nemůže mě vést tam, kam bych sám chtěl.
Plno duší živých slyším znít ve své hlavě, nemohou mi vnutit, abych tvrdohlavě šel tam, kam směřuje jejich hlas.
Snaží se mě zlákat svým zpěvem sirén, však já sám vím, že jejich cílem je dopřát nám potěšení z nekonečné smrti.
Osud ale, netahá za drátky mé cesty, já sám jsem své cesty strůjcem.
Zdánlivě slepý, zdánlivě hluchý, však slova má pochopí každý.
láska město smrt marnost vzpomínka zima povídka voľný verš pocit tma osud beznaděj temnota podzim vztahy krev humor svoboda sen horor zoufalství smutek hrůza les sobota erotika život noc strach ... emoce příroda haiku čas deprese touha antilistí nenávist x žena přetvářka zklamání samota naděje jen tak momentka . bolest mládí vyznání cesta realita horror pocity aa sex srdce .. vztah * fantasy poezie
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2025 Skaven
komentářů: 14780
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6490
autorů: 867