12.09.08 | Václav Zoubek, @, další tvorba | 2882 x | vypínač
V říši mrtvých stín vlčí,
u živých jen tiše mlčí,
o vývoj lidstva se nestarají,
jsou pořád stejní - a přežívají.
Když smečka k lovu se chystá,
oni najdou si místa,
odkud štvanici uvidí,
jsou jiní - a přeci nezměnění.
V žilách krev člověčí,
stříbro jim nesvědčí,
a v očích šelmí záblesky,
neznámé moci paprsky.
Podstata i život dvojí,
ale naše maso nejí,
hrdost šelem v každém kroku,
strach se objevuje v oku.
Staletí bok po boku,
sami v čele útoku,
však teď se zbraně otáčí,
mrtví se řekou potácí.
Dříve nesmrtelní,
nyní zranitelní,
na prach rozdrceni,
lidmi pokořeni,
stojíc v prachu a kalužích krve,
lidský tvor život nezasluhuje.
Se smrtí na mysli,
co si jen pomyslí,
vrahové bratrů svých,
jejich, mých i tvých.
Trest je nemine,
jejich moc pomine,
lidské plémě na scestí
bude hrát ruletu bez štěstí.
Hněv těch mocných pak dopadne,
na vlkodlaky trestuhodně nápadné,
a když ty rasy zaniknou,
všechny sváry pominou
a bude mír a klid.
aa haiku mládí vyznání .. smutek horror . noc vztahy jen tak beznaděj smrt deprese sex marnost podzim realita život sobota čas příroda naděje zima hrůza ... humor pocit antilistí osud nenávist voľný verš samota povídka tma žena * temnota cesta bolest láska zoufalství poezie emoce momentka vzpomínka les zklamání horor svoboda krev touha sen město x erotika srdce přetvářka pocity strach fantasy vztah
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2025 Skaven
komentářů: 14778
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6474
autorů: 867