18.11.08 | Ondra Vokál, @, další tvorba | 2752 x | vypínač
Pod dozorem hřmí
a nad Tatrú sa blýská,
neboj, pole sní
a blíží se má víska.
Ty jsi zpocený
a mám ráda tvé tváře,
šplhej ještě výš
až do sluneční záře.
Má malá drzá
vílo z Urban city,
taky tě mám rád,
ta nejmilejší jsi ty.
Půjdem spolu spát
pod kostky teplé deky,
já tě budu hřát,
vždyť spíme spolu věky.
cesta vyznání čas krev touha osud haiku poezie humor sen zima jen tak deprese svoboda les naděje sex emoce samota bolest . mládí tma beznaděj noc pocit temnota povídka příroda aa horror podzim smutek vzpomínka pocity smrt město voľný verš vztahy hrůza fantasy nenávist antilistí láska x zoufalství marnost ... realita přetvářka .. žena strach sobota zklamání srdce * horor erotika život vztah momentka
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2025 Skaven
komentářů: 14780
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6490
autorů: 867