17.01.09 | čtenář Evan | 2700 x | vypínač
Bojím se ozvat mám strach nezasáhnout
že se budeš zlobit že mě zavrhneš
jako tisíce dalších
a jestli mě nezavrhneš tak mě alespoň zesměšníš
Bojím se mám strach z vlastního stínu
a on mě stejně pronásleduje
pomalu se za mnou plouží
i když na něj křičím a vyplazuji jazyk
bojím se slyšet pravdu ale i lež
bojím se bojím se bojím
Hořká bezmoc ztracené iluze
všechno mě pronásleduje
a nade vším je tvá tvář....
Strašíte mě jak procházím tichým městem
když se choulím pod blikající lampy
a já na vás křičím
a lidé se otáčejí a divně na mě koukají
a bojí se...
Stejně jako já mají strach
i ty máš strach
a když si říkáš že ne
možná máš strach si to přiznat...
poezie touha humor čas les vztahy sen .. svoboda noc beznaděj ... život hrůza emoce láska cesta fantasy město žena bolest marnost vzpomínka sex mládí momentka . tma deprese realita zklamání strach antilistí podzim erotika samota naděje příroda nenávist osud horor zoufalství jen tak pocit horror smutek přetvářka voľný verš srdce aa haiku povídka sobota temnota pocity krev x smrt zima * vyznání vztah
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2025 Skaven
komentářů: 14780
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6490
autorů: 867