25.10.09 | Marek Olbrecht, @, další tvorba | 2106 x | vypínač
Odešla jsi ráno.
Jsem opět sám v prázdném bytě, jak to bylo dřív.
Je tu jiný klid, než když jsi tu byla.
Necítím zde přítomnost života.
Proč jsi odešla?
Vždyt´ víš, že samota je pro mě ten nejhorší úděl.
Mám z ní strach.
Cítím se tak vzdálený od života, od bezpečí těch, kteří mi rozumí.
Jsem jako ztracený ve velkoměstě někde daleko.
Jakoby mě ted´ čekala dlouhá cesta domů, do normálního života.
Cesta s neznámým koncem.
Doufám, že se vrátím.
Doufám, že vše bude zase takové, jaké bývalo.
Doufám, že ten strach ze mě brzy zmizí.
Doufám.
horor * cesta temnota hrůza voľný verš .. antilistí emoce město nenávist zklamání zima sobota naděje touha smutek ... beznaděj horror zoufalství podzim realita noc příroda momentka povídka sen bolest deprese sex humor vzpomínka pocity . vztah tma marnost samota vztahy jen tak vyznání les mládí láska aa přetvářka strach život haiku poezie x smrt fantasy srdce osud krev žena svoboda erotika čas pocit
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2025 Skaven
komentářů: 14780
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6490
autorů: 867