25.10.09 | Marek Olbrecht, @, další tvorba | 2190 x | vypínač
Jsem sám.
Je večer.
Už jsem si zvykl na samotu.
Je příjemná, někdy vadí a sním o tom, že nebudu sám, ale vím, že budu.
Asi už celý život.
Svět o mě nemá zájem, ještě jsem nepotkal nikoho, kdo by chtěl se mnou mluvit.
Pomohl jsem mnoha lidem, ale mi nepomohl nikdo.
Vždycky se odvrátili ode mě všichni a nebo řekli, že mi nepomůžou.
Když jsem chtěl dívku, kterou jsem miloval, řekla mi, že nejsem normální, a že by si se mnou nic nezačala.
Počastovala mě urážkami a zmizela z mého života.
Je to tak lepší.
Pak přišla další, potkal jsem ji v autobuse, pokaždé, když se na mě podívala, jsem doufal, že tentokrát to vyjde.
Nevyšlo.
Když jsem jí psal a volal, neodpovídala a nebrala telefon.
Tak taková ty jsi, napadlo mě tehdy.
Už jsem se jí pak nikdy neozval.
V tuto chvíli jsem sám, jsem rád a jsem št´astný.
Vím, že zůstanu sám.
A chci zůstat sám.
Je to mé osvobození.
Mé prokletí.
Můj osud.
vztahy město čas zoufalství * les marnost x aa vyznání žena antilistí horror hrůza vztah zima bolest pocit temnota nenávist láska momentka tma realita cesta erotika mládí přetvářka sobota svoboda pocity osud ... podzim touha naděje jen tak vzpomínka poezie . sen srdce krev .. voľný verš zklamání haiku fantasy humor horor povídka strach smutek příroda emoce beznaděj sex samota deprese noc život smrt
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2025 Skaven
komentářů: 14780
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6490
autorů: 867