15.01.10 | Verba, @, další tvorba | 2448 x | vypínač
Až dojdu ke tvým dveřím,
pokleknu a zazvoním
Zeptáš se mě, jestli věřím,
přesně ti to nepovím
Jako by nebylo nic
bože, že by ses bála?
Divíš se, že vím víc,
si vlivná žena, jedna z mála
tak už se nemrač
a pusť mě dál
Já přecí vím kdo si zač,
si žena co bych si přál
Bože nevěříš,
ty ztrácíš víru?
Tak už me vpustíš,
do místa míru?
Bože jsi žena
a v ženy já věřím
Otevřeš mi,
až příjdu k tvým dveřím?
vztah horor mládí ... marnost voľný verš realita deprese město aa krev x srdce antilistí sen poezie .. život povídka vyznání hrůza nenávist noc emoce svoboda příroda . * erotika sex beznaděj pocit fantasy smutek přetvářka touha vzpomínka podzim zoufalství pocity zima tma smrt cesta les haiku strach samota naděje momentka osud vztahy žena čas sobota bolest láska zklamání humor horror jen tak temnota
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2025 Skaven
komentářů: 14780
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6490
autorů: 867