09.05.10 | čtenář Kamill | 2511 x | vypínač
Bodavé paprsky čerstvého,ranního slunce,
kroutící mé řasy,
mě donutily procitnout,aniž bych si to sám přál.
Nepomyslel jsem na to,
že je ještě možné někdy tě uvidět,
ale jsi to ty,
kdo překrucuje osud a překvapuje.
Usídlil ses v mém snu.
Zahlédl jsem oslepující explozi,
plnou bílého světla,
jejíž detonace vyvrhla do vzduchu
blyštivý konvoj lamet,
který zcela zasypal vrcholek mé hlavy.
Stál jsem ti nadohled.
Se stříbrným odleskem v obličeji,
bez potřeby odívat se do zbytečných látek,
s husí kůží přes záda.
Uspořádal jsi setkání,ze kterého mrazí.
Tvůj hlas zní jako soustruh,obrábějící kov
a ani dlaně nepřipomínají
notoricky známou jemnost damašku.
Kdo jsi,ty v tom snu
a proč jsi vlastně přišel?
Jsi nositelem zmatku,
ne však má nedávná láska,
kterou zdánlivě připomínáš.
Podvedl jsi mě v mém vlastním snu
a poslal jsi za sebe své nečisté svědomí,
nasoukané ve tvém těle,
aby mě mohlo nakazit.
Díky rannímu slunci,
díky štiplavým paprskům za probuzení,
tisíceré díky noci,
za to,že netrvá věčně.
vzpomínka město cesta marnost jen tak emoce příroda smutek ... beznaděj bolest život pocity voľný verš smrt strach horor * antilistí tma samota . les .. naděje čas temnota noc vyznání touha aa sex haiku povídka horror přetvářka nenávist erotika poezie humor hrůza pocit zima sen mládí sobota svoboda x momentka srdce krev zoufalství deprese fantasy žena zklamání podzim osud realita láska vztah vztahy
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2025 Skaven
komentářů: 14780
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6490
autorů: 867