31.12.10 | Vít Vak, @, další tvorba | 2679 x | vypínač
Jsem zhrzené dítě štěstěny.
Jsem ze stěny tekoucí plíseň.
Tíseň, cítím tíseň v hrdle tvém.
Tak radši rozepnem ti blůzu.
Budem se radovat, že máš ňadra plná.
A pas máš úzký.
Co já? Zkus ty! A sáhni si na mládí.
Svádí to mrdat cellou noc.
A moc.
Jsem dítě z poloviční cesty.
Přes tyto tíže nejsem stižen davomilstvím.
S mým, s tvým chtíčem zažijeme život. A věci.
Je přeji lepší líbat tě na šíji,
nechat hlavu šílit
a klín vlhnout,
než zbaběle zdrhnout.
Jsem dítě chtivé všeckých žen,
postižen svým mužstvím se bráním době.
I v tobě. Se bráním době.
Nech čas běžet.
I mráz ať praští,
dokud aspoň potřetí nezaječíš slastí.
sobota .. zoufalství zima momentka pocity zklamání město krev tma osud * sex x podzim voľný verš mládí naděje život přetvářka horor poezie vyznání strach aa erotika bolest temnota samota emoce vzpomínka noc marnost sen povídka žena smrt nenávist vztah . haiku cesta humor horror beznaděj příroda smutek touha pocit les svoboda srdce jen tak ... antilistí vztahy deprese hrůza realita láska čas fantasy
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2025 Skaven
komentářů: 14780
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6490
autorů: 867