30.09.05 | čtenář martina c. | 2269 x | vypínač
Jsem nenarozená,hvězdy zmizely z dosahu.
Je tolik krásného a přesto žal má převahu.
Zrodila se planeta právě těď a ptáci o tom zpívají,
víly se vzbouřily šeptá se potají.
Včera u květů ibišku zahynul kolibřík,
to proto se tak brzy setmělo.
Hvězdný prach zazářil v korunách stromů jak na poplach
a sojka povídá to by se asi nemělo!
Kolibřík vznáší se do nebe,po smrti obrovská křídla duhovou sféru vytvoří
a bůh ho uchopí do svých paží.
Na zemi křehké tělo pomalu se rozkládá už zapomenuté
a v nekonečném vesmíru konec duši té pohnuté.
fantasy smutek láska smrt * marnost ... .. momentka poezie naděje sen vztahy cesta antilistí temnota beznaděj deprese les mládí zoufalství tma touha svoboda čas srdce emoce sobota humor samota život vztah zklamání krev žena pocit horor příroda povídka x pocity voľný verš osud strach hrůza podzim horror vzpomínka aa bolest nenávist haiku vyznání sex přetvářka město jen tak zima erotika noc . realita
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2025 Skaven
komentářů: 14780
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6490
autorů: 867