10.10.05 | čtenář Pozorovatel | 2334 x | vypínač
zpěvem šlo procesí k osamělé panně
skrze sad
nadějí porubaný
a poutnící se ptali,
Co je bůh
a bratr podzim od moře navál
kněz odpověděl
Bůh je vše, co ještě neznáme
co stále leží o krok před námi
volání,které ještě neslyšíme
vše, co jsme si nedokázali přivlastnit
a bratr podzim
stříbrná sekyra
do hlav kopců
našikmo zaťatá
v polámaných stromech letokruhy slz
bylo nekonečně smutné jitro
procesí utichlo v písni
neboť přerušil jej hlas
rovný jak hrubě tkaná věž
to přes barokní pláně
volalo a chřadlo
hlasem samostvořitele
srdce jelena
vyznání humor vztah emoce sex zklamání život horror povídka momentka zoufalství podzim horor antilistí poezie žena touha město sen jen tak realita noc svoboda samota pocity vztahy krev čas * cesta hrůza erotika mládí aa srdce naděje beznaděj fantasy les deprese ... osud příroda zima láska temnota smrt voľný verš nenávist přetvářka tma sobota x strach haiku .. bolest pocit . vzpomínka smutek marnost
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2025 Skaven
komentářů: 14780
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6490
autorů: 867