16.10.05 | čtenář Martina C. | 2524 x | vypínač
Jen závan vzplanutí hořkosti smrtelné tváře
a ten mstivý jed už zabírá,
teď je pryč lesk andělské svatozáře
a ty jsi ten kdo umírá.
Úplně na dno spláchnuvši to co dělalo tě člověkem,
jen ústa vyprahlá dojímají nás.
Pokroucen,umučen vadou svých neřestí
jsi byl včas.
Dýchajíc povrchně dým pekelných zahrad
krkavčí četa jde ti vstříc
a ty bezmála naposled hrdě ukázals líc.
čas fantasy žena život emoce .. naděje erotika svoboda vztahy srdce realita osud horor nenávist . láska x tma haiku touha povídka sobota krev bolest samota sex strach temnota přetvářka cesta poezie * zklamání sen hrůza vyznání město zima příroda smutek vztah zoufalství pocity mládí pocit vzpomínka noc deprese momentka les humor beznaděj marnost voľný verš horror antilistí podzim aa jen tak ... smrt
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2025 Skaven
komentářů: 14780
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6490
autorů: 867