14.11.05 | čtenář Martina C. | 2019 x | vypínač
Dnes bylo mé tělo dáno do hrobu,
však duše má dávno již zemřela.
Dnes bylo mé tělo dáno do hrobu,
neb bůh naň seslal prazvláštní chorobu.
Pan farář zapěl miserere post mortem tobě dcero má
a matka se z žalu doma pověsila.
Nač pláč tak smutný pro to co celé roky bylo do očí,
Vždyť bílé kaly už zaplavily bledou tvář.
Kdo si teď ruce v krvi namočí,
kdo bude lámat moji svatozář?
V dřevěné rakvi na měkkých polštářích mám ustláno,
na rtech jen ztuhlý úsměv zbyl je dokonáno.
Dnes bylo mé tělo dáno do hrobu-vždyť víš.
momentka strach haiku cesta přetvářka erotika vzpomínka ... vztahy voľný verš smrt sobota humor tma jen tak horor * žena smutek realita čas pocit sex x podzim poezie láska pocity město svoboda fantasy příroda zoufalství .. bolest život antilistí samota nenávist hrůza emoce srdce zima deprese temnota sen aa naděje vyznání touha . vztah mládí noc horror krev povídka beznaděj osud les marnost zklamání
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2025 Skaven
komentářů: 14780
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6490
autorů: 867