18.11.05 | Hermedos, @, další tvorba | 2751 x | vypínač
Ty jsi jako květina, co černé barvy lístky má!
Lákáš mne, má jediná, jenž duši mou tak proklíná!
Tvá záře sahá do dáli, kde život brodí se,
Jsi mou láskou v chorály, když duše rodí se!
Kdepak je naděje?! Kampak se ukryla,
Možná se ukryla v náručí anděla!?!
I věčnost s tebou strávená je pro mé srdce málo.
Já zbavil jsem se tajemství, a to mi tebe dalo!
svoboda .. noc vztah hrůza sobota sen město krev zoufalství smutek povídka život nenávist tma momentka pocit přetvářka marnost naděje erotika antilistí voľný verš zima jen tak touha horor humor vzpomínka . pocity emoce zklamání čas temnota mládí strach sex ... příroda horror * žena aa les osud poezie deprese vyznání srdce podzim fantasy realita samota láska bolest beznaděj smrt vztahy cesta haiku x
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2025 Skaven
komentářů: 14780
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6490
autorů: 867